Aneta se k dceři chovala jako ke zdravému dítěti a více přemýšlela o potížích jiných rodin.

---

Aneta

• Věk v době rozhovoru: 26 let (Aneta), 3 roky (dcera)
• Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
• Sluchová ztráta dítěte: lehká
• Kompenzační pomůcka: sluchadla

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Já se snažím ji brát jako normální dítě, nemyslím si, že bych dělala něco jinak než normálně rodiče.

T: Myslíte, že jste úzkostlivější, že není úplně zdravá? 

P: Když si to vezmu, tak já dřív vůbec nepřemýšlela nad tím, jak ty rodiny se mají, jak se mají, když vychovávají postižené dítě. Teď je to něco jiného, i na jiné příběhy o těch horších nemocech se podívám.

T: Takže vám to spíš tak jakoby, že jste teď citlivější vůči jiným nemocným dětem.

P: Určitě, no. Určitě. Dřív člověk nad tím nepřemýšlel, protože to neznal nebo neměl nikoho takového v okolí. A pak, když to poznal u sebe, tak se začal zamýšlet nad tím, jak se mají ostatní. A když jsme byli jednou v rané péči, tam je školka pro děti se sluchadly, s implantáty, tak když jsem tam poprvé přišla, nebylo mi dobře z toho. Vidět hodně dětí s implantáty, se sluchadly. Pro mě byl problém i u doktora na ty děti se koukat. Přitom sami jsme to v tu dobu už měli doma.