Martina H. pozorovala zvýšenou unavitelnost dcery.
P: SPCéčko jsme kontaktovali předtím, než měla dcera nastoupit do mateřské školky, protože dcera nastupovala ve 3 letech věku, takže jsme se s SPCéčkem spojili na základě doporučení z Tamtamu. Domluvili jsme se s pracovnicí SPC, s dcerou jsme tam zajeli na vyšetření a oni se pak spojili se školkou. Dcera chodí přímo ve městě do běžné mateřské školy, z SPC jí dali jen doporučení, že by to zvládla bez asistentky. Máme tedy asistentku napsanou jen na poloviční úvazek s tím, že pokud by dcera něco nezvládala, je tam k ruce, třeba pomoc s oblečením nebo s čímkoliv by potřebovala, ale dcera se dobře zařadila. Ona má moc ráda lidi a má ráda i komunikaci, tak se do školky hodně těšila a problém jí to nedělalo. Žádné slzičky nebyly, akorát jsme na ní viděli ze začátku velikou únavu. Já jsem ji tedy začala ve školce nechávat jen na dopoledne, do 12 hodin, a po obědě už jsem si ji vyzvedla, a to se nám tedy stávalo, že už z auta jsem ji nesla, jak byla hrozně unavená. Chtělo se jí spinkat, i ten hluk na ni hodně působil. Ve školce je 28 dětí ve třídě, takže to bylo docela hodně, oproti prostředí z domova, kde je v klidu, ale zvládala to v pohodě. Asi po 2 měsících si už zvykla a já ji do prosince nechávala ve školce jen do oběda a pak mi sama v lednu řekla, že by ve školce chtěla i spinkat.