Genady nejdřív nevěřil, že se jedná o vážnou nemoc.
Na začátku jsme ještě na to tak nereagovali, nevěřili jsme, že je to nějaká vážná nemoc. Mysleli jsme si, že to je nějaká křeč, možná způsobená něčím, já nevím… Nemysleli jsme si, že je to nějaká neurologie, protože to do dvou let bylo úplně zdravé dítě. A potom už nám paní sestřička na neurologii řekla, že si to tak jako přeji, aby to byla nějaká křeč, ale mělo to něco společného s epilepsií xxxx. A konečně to bylo jasné, že to byla epilepsie. Pochopili jsme to.