Chemoterapii jsem snášela celkem dobře, protože jsem je ukecala, aby mi dali jenom 4. Měla jsem jich mít víc, ale úměrně tomu mi pak dali o to víc ozařování. A chemoterapii jsem léčila pivem, takže mi nebylo skoro nic, jen jsem byla trošku unavená, ale že by mi bylo nějak úplně zle, tak to ne. No, takže jsem to celkem přežila.

.

Přišli na to, že je to zhoubný nádor. Pak jsem šla ještě na nějakou tu gynekologickou kontrolu, kde paní doktorka byla docela přímá, když řekla: „No, to půjde pryč, to uřízneme.“ Tak já jsem smlouvala, že jo. Ale ona říká: „Nic, necháte si udělat nové a bude to.“ To určitě! Takže nemám nové prso, mam epitézu. Protože se to přetáhlo – to mi bylo 60 –, tak si říkám: „Já se na to se můžu vykašlat.“ Tak asi takhle. Že nemám prsa? No, tak mám umělé (epitézy), no. A doktorka řekla, že to je zadarmo, že si je můžu nechat udělat, že kolegyně byly. A já jsem říkala: v 60 ještě se na to můžu vykašlat. Nešla jsem tenkrát. A když to někdo neví, tak to nepozná.

Máte nějaké dlouhotrvající následky po tom onemocnění?

Bolí mě ta levá strana. To mi řekli, že to budu mít, že tam jsou nějaké ty nervy, takže ta levá strana bude asi pořád taková nějaká. A je to ještě navíc i s tou rukou, že když je počasí takové nějaké, tak to cítím.

Pak byla ta operace, k tomu už jste mi něco říkala. Jaké to teda pro vás bylo, když vám řekli, že bude ta operace, že vám to vezmou?

No, tvářila jsem se asi divně, nelíbilo se mi to. A pak jsem řekla: „No, co se dá dělat. Tak mi to vezmou.“ Asi takhle, no. Takže nebylo mi to po chuti.

Neřešila jste, že nemáte prso?

Že nemám prsa? No, tak mám umělé. Doktorka řekla, že to je zadarmo, že si je můžu nechat udělat. Kolegyně byly, nechaly si to udělat, a já jsem říkala: v 60 ještě, se na to můžu vykašlat. Nešla jsem tenkrát. Takže když to někdo neví, tak to nepozná. Takže to jsou takové.

Chodíte se koupat?

Chodím. Mám plavky, jsem si je nechala udělat tak, aby do toho šla epitéza. Takže když máte normálně dvoudílné plavky, já nemusím mít jednodílné, a není to vidět.