Leňa byla vděčná za každou korunu a doporučovala si o příspěvky zažádat.
P: Žádali jsme o příspěvek na mobilitu, ale je to 550 korun a popravdě, jak se říká, to člověku trn z paty zrovna nevytrhne. Ale i tak jsem za to ráda, za každou korunu. Snažím se teď dceři šetřit, na spořicí účet, protože kochleární implantát, procesor, se musí, já nevím −podmínky se pořád mění – jednou za 7 nebo za 10 let vyměnit, pojišťovna má část doplácet a my máme doplácet zbytek, přes nějakých 100 tisíc, takže jsme začali šetřit dcerce na tyto výdaje. Tudíž, i kdyby mi někdo dal 50 korun, jsem opravdu vděčná. Protože v dnešní době je prostě náročné se o implantáty, procesory a toto všechno, podle mě, starat. Ale všem maminkám doporučuju, pokud má jejich dítě sluchovou vadu, ať si zajdou na úřad práce a zažádají o příspěvek na péči nebo mobilitu, ať to zkusí. Píšu si s maminkami na sociální síti, které mají dítě se sluchovou vadou nebo šlo jejich dítě na implantaci a vůbec nevěděly, že něco takového existuje. Jelikož pracuju na úřadě práce, tak vím, že jsou v této situaci možné nějaké příspěvky. Mně ani o ty peníze nějak nejde, ale říkám si, že na zemi je nenajdu. A vážně, kdybych měla na závěr něco říct k tomuto videu, tak bych asi všem maminkám doporučila, že vím, jak je to nákladné starat se o dítě se sluchovou vadou, o kompenzační pomůcky, takže, ať zkusí zažádat o příspěvek.