Ondřej přesunul svou životní energii z pracovní sféry na péči o dceru.
Ondřej
- Věk v době rozhovoru: 28 let(Ondřej), 3 roky (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Pracovní život vám vada sluchu dcerky neovlivnila?
P: Ale jistě, že ovlivnila, řekl bych, obrovským způsobem, protože když jdete do práce a víte, že máte doma dítě, které je v pohodě, hraje si, pracuje se vám jinak, než když jdete do práce a víte, že máte doma dítě, které před měsícem diagnostikovali, příští týden máte logopedii, potom VRA a teď pořád přemýšlíte nad tím, že vám nikdo neřekl, jak funguje sluchadlo, jestli by to nešlo dělat nějak líp a tyto myšlenky vám stále běží hlavou Takže mi to určitě ovlivnilo pracovní život, ale spíš tak, že jsem prostě životní energii přesunul na sluch svojí dcery místo na práci, což ale, nejsem si úplně jistý, že by to bylo špatně, možná je to dobře. Nedávno jsme seděli s tatínky, v šílenou noční hodinu, a povídali si právě na tohle téma. Tři tatínci jsme si povídali, jak tato situace ovlivňuje nebo neovlivňuje náš život. Jeden z nich říkal (naštěstí se nedá zjistit, kdo to je, tak to můžu říct), že si toho u něj všimli i v práci a řekli mu, že je potřeba s tím něco dělat a vyčlenili mu budget na psycholožku, aby mu poradila, co s tím. Další říkal, že si toho samozřejmě u něj v práci taky všimli, že to tak je, a sám se zařídil tak, že prostě v práci ubral a tráví teď aspoň víc času s rodinou. Já to mám taky tak, už vím, že moje priorita je doma, kariéru si musí budovat jenom trosky, si myslím, tedy řečeno s nadsázkou. Tím nechci říct, že kdo si vybuduje kariéru, je špatný, ale myslím si, že dost často si člověk kariéru buduje, protože nemá realizaci jinde, a mně prostě paradoxně asi pomohlo sluchové postižení dcery. Ano, svým způsobem pomohlo, je pozitivní v tom, že mi pomohlo být víc s rodinou, soustředit se na to, že je to opravdu důležitější. Ale taky, uvidím, jak se na to budu dívat za dva, čtyři roky, a jestli mě nevyhodí z práce…
Další zkušenosti:
Iveta s dcerou trénovala cestu autobusem.
Petře otevřela vada sluchu dcery nové možnosti, kam jezdit na výlety a co podnikat.
Sluchové postižení dcery donutilo Barboru zpomalit ve svém životě.
Lucie sháněla práci, při které by dětem byla k dispozici.
Ondřej přesunul svou životní energii z pracovní sféry na péči o dceru.
Jitka začala studovat surdopedii.
Pokud je rodina skromná, dá se to podle Aleše zvládnout.
Nejvíce rozpočet Hančiny rodiny ovlivnilo to, že nemohla chodit do zaměstnání.
Lucie pobírala příspěvky a hledala zaměstnání na poloviční úvazek.
Leňa byla vděčná za každou korunu a doporučovala si o příspěvky zažádat.
Anetě nebyly příspěvky přiznány.
Hančin syn byl zvyklý užívat FM systém, na nové zařízení mu nárok na příspěvek ale neuznali.
