Milana zjistila, že dcera za komunikační potíže nemůže.
Milana
- Věk v době rozhovoru: 44 let (Milana), 14 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: 10 let
- Sluchová ztráta dítěte: není přesná diagnóza
- Kompenzační pomůcka: bez kompenzační pomůcky
Textová verze
T: Změnilo to pro vás něco, že jste zjistili, že je tam ta vada sluchu, že dcera vlastně neslyšela stejně před i poté, co jste to zjistila, a jestli jste třeba něco změnili? Začali dělat jinak?
P: No, přestala jsem se rozčilovat, když se mě po stopadesáté zeptala „co?“ Ale ještě i teď mě to dokáže občas někdy trochu vytočit, ale pak si člověk řekne „ale ona za to nemůže.“ Pomohlo mi to v tom, že jsem zjistila, že si ze mě dcera nedělá legraci, ale že za to opravdu nemůže, když se mě znovu ptá „co?“ Klidně jí to 3krát zopakuju. Nezvyšujeme na ni hlas, to nepomáhá.
Další zkušenosti:
Milana zjistila, že dcera za komunikační potíže nemůže.
Eva musela dbát na různá pravidla, aby jí dcera rozuměla.
Radka R. musela ověřovat, co vše syn rozuměl.
Syn Radky K. měl potíže domluvit se s cizími lidmi.
Syn Martiny C. někdy nepřiznal, že nerozuměl.
Aleš nastavil komunikaci na základě rad odborníků a zařadil i znakový jazyk.
Radkova dcera znaky postupně přestala používat.
Pro Michaelu byl český znakový jazyk obtížný.
