Zpět na Komunikacena téma

Eva musela dbát na různá pravidla, aby jí dcera rozuměla.


Eva

  • Věk v době rozhovoru: 33 let (Eva), 11 let (dcera)
  • Věk dítěte v době diagnostikování: v 5 letech
  • Sluchová ztráta dítěte: těžká
  • Kompenzační pomůcka: sluchadla

Textová verze


T: Vy sama jste se musela naučit něco nového, když jste zjistila, že dcerka má vadu sluchu? 

P:Hlavně dodržovat ta pravidla, kontakt z očí do očí, aby mohla odezírat. Potom bylo důležité, když jsem po ní něco chtěla, když si hrála třeba na zemi s kostičkami a stavěla si hrady, tak jsem potřebovala, abychom k sobě byly čelem a ona mohla odezírat, takže jsem jí musela poklepat na rameno, abych získala její pozornost, a v ten moment už mi dcera rozuměla všechno, co jsem jí říkala. Důležité je ještě podotknout, že jsem musela dodržovat určitou vzdálenost, což byly v té době dva metry při té lehké ztrátě sluchu, takže jsem nemohla stát třeba dva a půl nebo tři metry od ní, protože by mi už nerozuměla.

T: A teď je to jak s těmi sluchadly? 

P: Teď je to právě na té bázi, že sluchadla sice vyrovnají tu ztrátu, že ten zvuk slyší, ale musí si dopomoct ještě odezíráním, aby mohla fungovat plnohodnotně.

Další zkušenosti:

Milana zjistila, že dcera za komunikační potíže nemůže.

Eva musela dbát na různá pravidla, aby jí dcera rozuměla.

Radka R. musela ověřovat, co vše syn rozuměl.

Syn Radky K. měl potíže domluvit se s cizími lidmi.

Syn Martiny C. někdy nepřiznal, že nerozuměl.

Aleš nastavil komunikaci na základě rad odborníků a zařadil i znakový jazyk.

Radkova dcera znaky postupně přestala používat.

Pro Michaelu byl český znakový jazyk obtížný.