Lucie se snažila být dceři pořád na očích.

---

Lucie

• Věk v době rozhovoru:  35 let (Lucie), 4 roky (dcera) 
• Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
• Sluchová ztráta dítěte: úplná
• Kompenzační pomůcka: kochleární implantáty

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Když to srovnám s tou starší dcerou, tak zaprvé každá má úplně jinou povahu. Je to znát, přitom mají v uvozovkách „stejnou“ výchovu. Ale já si myslím, mohla jsem samozřejmě u té neslyšící udělat něco jinak, já jsem měla pocit, že když neslyší, tak s ní musím pořád neustále být. Že nemůže mě nevidět, protože mě neslyší, takže aspoň, ať mě vidí. Takže jsem s ní pořád byla a dneska si myslím, že jsem ji mohla klidně i chvilku nechat si hrát, klidně samotnou, což člověk jakoby pozná, až později. Pak se naučila, že tam pořád jsem, takže mě pořád chtěla. Jinak my se snažíme tu výchovu dělat stejně, neprotěžovat tu mladší a neslyšící. Ale ona je větší drak, takže se snažíme i té starší, která je taková ochranitelská, ukázat, že jsme na obě stejní. Když něco nedělá jedna, tak to nemůže dělat ani druhá. Ale ten sluch, si myslím, že ovlivnil to, že jsem pořád s ní byla, takhle bych asi normálně a navíc s druhým dítětem asi pořád, aby mě vidělo, asi bych nebyla.