Jaroslavův syn zaměňoval znělé a neznělé souhlásky, a když se nesoustředil, bylo mu špatně rozumět.
Jaroslav
- Věk v době rozhovoru: 49 let(Jaroslav), 13 let (syn)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Má teď syn ještě nějakou vadu řeči nebo potíže s řečí?
P: Jak jsem říkal, někdy se mu pletou ty znělé a neznělé souhlásky, nebo ne pletou, má je zkrátka naučené nebo naslyšené jinak, z doby, kdy ještě špatně slyšel. Nebo, i když máte sluchadla v nejvyšší kvalitě, tak se přesto stane, že to syn uslyší špatně nebo hůř než normální zdravý člověk bez postižení sluchu.
T: Jde mi o to, jestli bych vlastně poznala, že má vadu sluchu podle řeči?
P: Ano, to byste asi poznala. Není to nic velkého, spíš ho musíme upozorňovat, asi to bude mít souvislost se sluchem, ale musíme ho, když mluví rychle, což oni ti kluci, když hrají hry třeba na telefonu, tak mluví on-line „ pozor, pozor, tam rychle, tam je nějaký, pozor, rychle, rychle“, takže musíme syna upozorňovat, aby mluvil pomalu, aby u toho nešišlal, což on samozřejmě umí mluvit správně, ale jak s někým mluví rychle, tak se zapomene a prostě tu řeč flinká. Takže kdybych mu například řekl, „mluv teď hodinu srozumitelně tady s panem ředitelem“, tak prostě bude mluvit tak, že si asi řeknete, že nemluví úplně správně, že tam nějaká vada řeči je, ale asi byste si to nedala do souvislosti se sluchem, protože těch dětí, co mluví špatně, je v dnešní době, si myslím, poměrně hodně i bez nějaké vady, takže byste si řekla, že prostě neumí mluvit.
Další zkušenosti:
Vývoj řeči Luciiny dcery byl oproti vrstevníkům opožděný.
U dceryPetronely by měl být rozdíl v řeči oproti vrstevníkům sotva postřehnutelný.
Jeden z Janových synů dosud nemluvil.
Kdyby Hanin syn dostal sluchadla dříve, vada by se na vývoji řeči pravděpodobně tolik neprojevila.
Dcera Barbory dělala pokroky v obou jazycích rodičů.
Davidově dceři dělaly největší potíže sykavky.
Jaroslavův syn zaměňoval znělé a neznělé souhlásky, a když se nesoustředil, bylo mu špatně rozumět.
Výslovnost Katčina syna už byla téměř v pořádku, avšak v gramatické rovině řeči stále dělal chyby.
Chyby v řeči Ivetiny dcery působily někdy legračně.
Robertův syn měl chudší slovní zásobu.
Bářina dcera by se naučila mluvit i bez sluchadel, přesto bylo patrné, že některá slova nezná.
Hanka na slovní zásobě se synem tvrdě pracovala.
I přes to, že syn neměl v oblasti řeči výrazné problémy, Mirka musela ověřovat, jestli rozuměl.
