Eva musela dbát na různá pravidla, aby jí dcera rozuměla.
T: Vy sama jste se musela naučit něco nového, když jste zjistila, že dcerka má vadu sluchu?
P:Hlavně dodržovat ta pravidla, kontakt z očí do očí, aby mohla odezírat. Potom bylo důležité, když jsem po ní něco chtěla, když si hrála třeba na zemi s kostičkami a stavěla si hrady, tak jsem potřebovala, abychom k sobě byly čelem a ona mohla odezírat, takže jsem jí musela poklepat na rameno, abych získala její pozornost, a v ten moment už mi dcera rozuměla všechno, co jsem jí říkala. Důležité je ještě podotknout, že jsem musela dodržovat určitou vzdálenost, což byly v té době dva metry při té lehké ztrátě sluchu, takže jsem nemohla stát třeba dva a půl nebo tři metry od ní, protože by mi už nerozuměla.
T: A teď je to jak s těmi sluchadly?
P: Teď je to právě na té bázi, že sluchadla sice vyrovnají tu ztrátu, že ten zvuk slyší, ale musí si dopomoct ještě odezíráním, aby mohla fungovat plnohodnotně.