Marianova syna bylo těžké ke čtení přimět.
T: Čte váš syn?
P: Nečte, málo, musíme ho nutit, maximálně tak nějaké časopisy. Zatím to ještě bere jako přítěž, než že by mu to mělo pomoci. My se mu to snažíme pořád vysvětlit, že to musí pochopit sám.
T: A myslíte, že třeba i porozumět textu je pro něj horší.
P: Ano, jasně. On si přečte text a půlku věcí z toho neví, vlastně vůbec neví, co čte. Proto ho to nebaví. Začne číst knížku nebo něco jiného, a o čem četl, mi pak řekne, poví mi, co z toho pochytil, a já dle toho vidím, že vlastně nepochopil podstatu té věci, protože některá slova nezná. A nebaví ho někde hledat každé slovo, aby zjistil, co znamená, takže je to opravdu o tom, stále ho do čtení tlačit.
T: Nemá to naposlouchané.
P: Stále mu člověk musí všechno vysvětlovat.