Marianova syna bylo těžké ke čtení přimět.
Marian
- Věk v době rozhovoru: 40 let (Marian), 13 let (syn)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve3 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Čte váš syn?
P: Nečte, málo, musíme ho nutit, maximálně tak nějaké časopisy. Zatím to ještě bere jako přítěž, než že by mu to mělo pomoci. My se mu to snažíme pořád vysvětlit, že to musí pochopit sám.
T: A myslíte, že třeba i porozumět textu je pro něj horší.
P: Ano, jasně. On si přečte text a půlku věcí z toho neví, vlastně vůbec neví, co čte. Proto ho to nebaví. Začne číst knížku nebo něco jiného, a o čem četl, mi pak řekne, poví mi, co z toho pochytil, a já dle toho vidím, že vlastně nepochopil podstatu té věci, protože některá slova nezná. A nebaví ho někde hledat každé slovo, aby zjistil, co znamená, takže je to opravdu o tom, stále ho do čtení tlačit.
T: Nemá to naposlouchané.
P: Stále mu člověk musí všechno vysvětlovat.
Další zkušenosti:
Marianova syna bylo těžké ke čtení přimět.
Terezie se plavání s dcerou dosud vyhýbala.
Terézin syn hrál hokej.
Bára popisovala své obavy pouštět dceru samotnou na sportovní aktivity.
Petronela se setkala s tím, že dceru do kroužku nechtěli přijmout.
Dcera Martiny H. milovala hudbu, ráda zpívala a rytmizovala.
Radkova dcera soutěžila ve společenských tancích.
David se snažil žádný koníček dceři neodpírat.
Aleš se o víkendech dceři věnoval a i při sledování pohádek se ji snažil rozvíjet.
Gábinin syn televizi rozuměl lépe než dcera, pro kterou byla reprodukovaná řeč nesrozumitelná.
