Terezie se plavání s dcerou dosud vyhýbala.
T: Stalo se vám někdy, že by se dcera musela vzdát nějakého koníčku, nebo je něco, co nemůže dělat, a přitom by to dělat chtěla? Nebo co vy byste chtěla, aby dělala?
P: Zatím, myslím, je ještě na tohle malá. Pořád uvažuju nad tím, že bychom mohly chodit cvičit, mohly bychom chodit plavat, ale pak si řeknu „ ne, ona má přece sluchadla, to by nebylo dobré“, ale pak si zase říkám „ono to je v první řadě asi o tom, že se možná mně samotné úplně nechce tam s ní chodit“. A chodit na plavání, si myslím, že by asi problém nebyl, spíš se mi nechce a tak trošku to mám jako alibismus, že s těmi sluchadly by to bylo přece těžší. Takže když si to pak racionálně uvědomím, že důvodem je spíš moje lenost, tak si myslím, že jsme zatím žádnou takovouto bariéru nenaznamenali. Plavání možná trochu problém je, ale myslím, že bych s ní asi plavat nechodila, ani kdyby byla bez handicapu. Ale tam vím, že by to bylo asi trochu složitější, protože moje znakovka není ještě na takové úrovni, abych se s dcerou mohla tímto způsobem domlouvat. Takže v plavání možná určitá překážka je.