David spolu se sdělením diagnózy vysvětloval, co epilepsie vlastně znamená.
David
- Věk dítěte v době rozhovoru: 4 roky
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 1,5 roku
- Věk rodiče v době rozhovoru: 31 let
Textová verze
T: Jak jste to oznámili svému okolí?
P: Jestli myslíte rodinu, tak ta věděla od začátku všechno, až třeba na ty vzdálenější, ale to se tak organicky už pak rozprostřelo. Že někdy na to přišel hovor nebo takhle, co se týká víc mimo rodinu, tak tam záleží samozřejmě, s kým komunikuji třeba na denní bázi nebo takhle. Ale většinou je tam stejně takové to nepochopení toho, že i když třeba člověk… Spíš když zmíním, jaké jsou ty důsledky, tak ten člověk pochopí, o co se jedná. Když řeknu epilepsie, tak to, jak jsem říkal, že já jsem to vnímal, tak takové vnímání má, z mé zkušenosti, většina populace tady. Takže si myslí, že jde o to, možná mít někdy nějaký záchvat a pak se z toho nějak zvetit. To ve skutečnosti je úplně něco jiného, v našem případě to nikomu samozřejmě nedojde. Takže tam vyloženě pokud se popíše, o co jde, jaký to má dopad a takhle, tak je to jiné.
Další zkušenosti:
Podle Andrey matka dítěte s epilepsií velmi ocení i krátké posezení u kávy s kamarádkou.
Pro Michaelu bylo velmi těžké vidět svého syna ve velké skupině zdravých dětí.
Míšapodhradí měla mnoho známých, ale žádné skutečné kamarády.
Lucie považovala sdělování diagnózy své dcery za citlivou záležitost
David spolu se sdělením diagnózy vysvětloval, co epilepsie vlastně znamená.
Martin se na veřejnosti setkával se snahou pomoct.
Jiří popisoval nepříjemné reakce okolí i to, jaká reakce by podle něj byla vhodná.
PodleHonzy je široká veřejnost vůči epileptikům bezohledná.
Michal by chtěl lidem vzkázat, že epilepsie není nakažlivá.
Když Janin syn dostal záchvat v metru, až na jednu paní si jich lidé nevšímali nebo si je fotili.
Podle Petry36 a jejího partnera je důležité přemoci zděšení a člověku v epileptickém záchvatu alespoň zavolat záchranku.
