Adéla se synem dříve využívaly rehabilitace hrazené pojišťovnou, nyní jsou spokojenější se soukromým, placeným cvičením.
Adéla
- Věk dítěte v době rozhovoru: 20 měsíců
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 6 týdnů
- Věk rodiče v době rozhovoru: 37 let
Textová verze
T: A ovlivnilo to nějakým způsobem finanční situaci vaší rodiny?
P: Jo, to jo, ty rehabilitace všechny asi. My jsme chodili cvičit normálně od pojišťovny. To máte takové, že chodíte občas, pak musíte hodně cvičit doma, což chápu všechno. Ale pořád je to takové… Ten systém mi přišel takový zkostnatělý. Že to tam jakoby zamrzlo. Teď pořád vznikají nové techniky, pořád se snaží všichni terapeuti vzdělávat a dělat spoustu těch kurzů. Teď mi přijde ta nabídka taková lepší. A samozřejmě když si to zaplatíte, tak máte víc možností, mi přijde, než kdybyste chodili pořád do toho jednoho centra na cvičení. Je to drahé, co si budeme povídat.
Další zkušenosti:
Ketogenní dieta a léky byly pro Petru 36nákladnou záležitostí.
Jarek popsal, jak epilepsie syna ovlivnila finanční situaci rodiny.
Adéla se synem dříve využívaly rehabilitace hrazené pojišťovnou, nyní jsou spokojenější se soukromým, placeným cvičením.
Martin Král mluvil o pořizovací ceně pomůcek.
Andrea byla vděčná svým kamarádkám, které jí přispěly na terapii pro dceru.
Než seSabině podařilo získat příspěvek na péči, živil několik měsíců rodinu partner.
Martin se o nároku na příspěvek dozvěděl až po několika letech od jiných rodičů dětí s epilepsií.
Michal a Jana si nebyli jistí, zda mají nárok na příspěvek na péči. Proces jeho získání je podle nich náročný.
Lence byl přiznán příspěvek na péči stupně 3, po dvou letech jí byl ale odebrán.
Jiří popsal, s jakými komplikacemi se setkal na úřadech.
Lucka nastiňuje, že pojistit epileptika je takřka nemožné.
Miroslav synovu epilepsii nevnímá jako finanční zátěž.
