Lucie považovala sdělování diagnózy své dcery za citlivou záležitost
Lucie
- Věk dítěte v době rozhovoru: 5 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 8 měsíců
- Věk rodiče v době rozhovoru: 32 let
Textová verze
T: Já bych se teď zaměřila na vaše okolí, jak jste oznámili, že vaše dcerka trpí epilepsií, svému okolí? Myslím tím ať už přátele, nebo širší rodinu?
P: V podstatě rodiče to s námi prožívali od začátku, takže tam…
T: Myslíte tím vaše rodiče?
P: Ano, naše rodiče. Tam to bylo jednoznačně dané, tam se nemuselo nějak nic sdělovat. Širší okolí, přátelé, ti bližší přátelé, těm jsme se nějakým způsobem svěřili. Viděli, že prožíváme něco, co je těžké, nechtěli se ptát, tak třeba jsme jim to řekli nějak. Nějaké informace, které jsme uznali za vhodné. Ne všem hnedka řekneme všechno, protože je to hodně taková citlivá záležitost. Podle toho, jak usoudíme.
Další zkušenosti:
Podle Andrey matka dítěte s epilepsií velmi ocení i krátké posezení u kávy s kamarádkou.
Pro Michaelu bylo velmi těžké vidět svého syna ve velké skupině zdravých dětí.
Míšapodhradí měla mnoho známých, ale žádné skutečné kamarády.
Lucie považovala sdělování diagnózy své dcery za citlivou záležitost
David spolu se sdělením diagnózy vysvětloval, co epilepsie vlastně znamená.
Martin se na veřejnosti setkával se snahou pomoct.
Jiří popisoval nepříjemné reakce okolí i to, jaká reakce by podle něj byla vhodná.
PodleHonzy je široká veřejnost vůči epileptikům bezohledná.
Michal by chtěl lidem vzkázat, že epilepsie není nakažlivá.
Když Janin syn dostal záchvat v metru, až na jednu paní si jich lidé nevšímali nebo si je fotili.
Podle Petry36 a jejího partnera je důležité přemoci zděšení a člověku v epileptickém záchvatu alespoň zavolat záchranku.
