Aneta

Aneta

Věk v době rozhovoru: 27 let
Věk v době diagnostikování: 20 a24 let (onemocněla LB 2x)
Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, doplňková

Zobrazit celý profil

Aneta se borreliózou nakazila dvakrát. Poprvé se to dozvěděla z krevních testů, aniž by měla jakékoliv problémy. Lékařka jí tehdy pro jistotu naordinovala antibiotickou léčbu, kterou Aneta absolvovala a na celou věc zapomněla. Za pár let o sobě nová nákaza dala vědět erythémem. Lékařka tentokrát antibiotika nenasadila a testy neprovedla s tím, že by po kdysi prodělané borrelióze stejně nic neprokázaly. Zhruba tři měsíce poté se však u Anety začaly projevovat stále výraznější potíže: trpěla mravenčením končetin, závratěmi, motáním hlavy, brněním krční páteře. V práci do všeho narážela a časem ji nebyla schopná vůbec vykonávat. Lékaři, které navštívila, připisovali potíže psychice a navrhovali nasazení antidepresiv. Když se soukromý imunolog přiklonil k názoru, že jsou problémy způsobeny borreliózou, byla to pro Anetu úleva. Absolvovala dlouhodobou antibiotickou léčbu, po které se v době rozhovoru cítila mnohem lépe a věřila, že bude brzy úplně v pořádku.

Anetin příběh

Když Aneta poprvé onemocněla borreliózou, ani o tom nevěděla. Přišlo se na to náhodou z krevních testů, neměla žádné příznaky. Užívala tehdy měsíc antibiotika a tím to skončilo. Přibližně po třech letech se Anetě udělal na stehně typický flek (migrující erythém) a po týdnu se přidalo mravenčení v rukou a nohou. Šla k praktické lékařce, která jí řekla, že jde pravděpodobně o potíže od páteře. Testy na borreliózu neprovedla, argumentovala tím, že po borrelióze prodělané v minulosti stejně nemají žádný význam a že „jednou borrelióza – vždycky borrelióza“. Postoji lékařky Aneta přesně nerozuměla, přijala ho však s tím, že kdyby se časem objevily nějaké problémy, pár týdnů antibiotik by je opět vyřešilo. Přibližně po třech měsících se k mravenčení končetin přidaly závratě, motání hlavy, brnění krční páteře. Aneta měla neustále pocit, že je jako za sklem. Fyzické i psychické potíže se stále zhoršovaly, začaly se objevovat i panické ataky a v důsledku celkové nevolnosti Aneta hodně zhubla. Během půl roku se jí obrátil život naruby. Na začátku nemoci byla měsíc v pracovní neschopnosti, pak dala v zaměstnání výpověď a byla evidovaná na úřadu práce. Bála se chodit sama ven, nemohla jezdit autem, před usnutím trpěla často intenzivním pocitem, že už se neprobudí.

Se svými problémy se Aneta svěřila na hematologii, kam dlouhodobě docházela s jiným zdravotním problémem. Doporučili jí navštívit praktickou lékařku, aby jí udělala testy na borreliózu. Lékařce se však popisované stavy nezdály pro borreliózu typické a Anetě doporučila antidepresiva a anxiolytika. Užívání antidepresiv Aneta odmítla. Měla pocit, že od lékařů nemá péči, jakou očekávala, protože všechno připisovali jen psychice, se kterou neměla v minulosti žádné problémy. Přes online skupinu zaměřenou na panickou poruchu se dostala k informacím, které naznačovaly, že podobné potíže může způsobovat i neléčená borrelióza. Vzhledem k tomu, že měla erythém a žádnou cílenou léčbu od té doby nedostala, vyhledala Aneta soukromého infektologa, kterého lidé v online komunitách doporučovali. Ulevilo se jí, když testy na borreliózu a další koinfekce vyšly pozitivně. Věřila, že se po velkém tápání konečně uzdraví. Rozhodla se pro soukromou dlouhodobou antibiotickou léčbu a nějakou dobu užívala i různé doplňky stravy a vitamíny. Při léčbě se její stav nejprve výrazně zhoršil, po tři čtvrtě roce však došlo k postupnému zlepšení.

V době konání rozhovoru nebyl Anetin stav stoprocentní, cítila se však už výrazně lépe. Léčbu ještě dokončovala a docházela na pravidelné kontroly. Výsledky kontrolních testů prý vycházely dobře. Chodila na procházky se psem, dodržovala spánkový režim a snažila se jíst zdravěji a radovat se ze všech příjemných maličkostí, které se do jejího života vracely. Zjistila, že jí nedělá dobře alkohol, a z toho důvodu ho přestala pít. Začala také znovu pracovat, ale hlídala si svoje limity, takže začala s prací na poloviční úvazek. Jejím přáním bylo jet příští rok na dovolenou k moři.

V nemoci byli Anetě velkou oporou rodiče, sestra a přítel. Psychicky jí pomáhalo i sdílení problémů s nemocí a různých tipů pro její zvládnutí v rámci internetových komunit.

Lékařům Aneta vzkázala, aby se o pacienta zajímali a aby jeho potíže automaticky nesváděli na psychiku. Ostatním lidem s borreliózou doporučovala, aby se nespoléhali jenom na své lékaře, aby si vyžádali testy do vlastních rukou a konzultovali je i s jinými odborníky, kteří mají zkušenost s léčbou borreliózy.