capr_videa

Julie D. si myslí, že léčitel může pomoci s bolestí hlavy, ne však s rakovinou.
Ne, nepřemýšlela jsem o tom, o léčitelích a takových. Já mám špatnou i dobrou zkušenost s léčiteli. A i tu dobrou, co mám, tak tam bych šla tak pro radu možná, nebo takovou prognózu, protože ten člověk třeba taky má moji důvěru, pomohl mně v určitých fázích. Ale ne s tou rakovinou. Protože i ten léčitel, pokud vás vyléčí, a věřím, že lze to dokázat, tak on to navazuje na sebe, a velice těžce to ze sebe dostává. Takže já bych se ani neodvážila říct léčiteli. Něco jiného je, když mě bolí hlava, a něco jiného je rakovina. Přenést na něj část té nemoci, tak to bych nemohla.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_08juliedsimyslizelecitel.mp4

Pokračovat ve čtení

Maria důvěřuje lékaři. Ale vyzkoušela i léčitele, po této zkušenosti tuto možnost zavrhla.
Je dobré, když se věří tomu lékaři, ale potom hodně z nich přistupuje k tomu, že jdou k léčiteli. Já znám hodně případů, co chodili k léčiteli. Dali za to tisíce a tisíce, a stejně skončili špatně. Už tady nejsou. Takže ono je dobré, když člověk důvěřuje lékaři. Samozřejmě, že si myslím, že lékař vám dá to nejlepší, co je zrovna schopen, co to zdravotnictví vám dá. Takže, nevím, samozřejmě že jsem byla taky u léčitele. No, ale když jsem zjistila, že on šel do laboratoře, a přitom šel do prádelky a donesl mi nějakou vodu, tak. Dala jsem za to tisíc korun, a chyběla mi koruna do tisíce a on si počkal, až já přijdu z auta dát mu tu korunu. Tak už jsem si říkala: „Takhle ne, takhle to nepůjde asi.“ A pak shodou okolností jsem se dozvěděla, že to byl léčitel úplně zepsutý v televizi. Vím, že naši pacienti zkoušejí skutečně všechno, co vám dá nějaké ty podpůrné tyto. Samozřejmě že to zkoušíme, dáváme do toho hodně peněz. Musíme věřit všemu.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_07mariapoprvnizkusenosti_1.mp4

Pokračovat ve čtení

Ivana P. vše konzultuje s lékařem a snaží se s doplňkovou léčbou nejít do extrému.
Ano. Jednak to konzultuju s knihami. Nemám zdaleka jenom jednu. A dokonce fakt různé knihy na zdravou výživu vzájemně jedna popírá druhou třeba. Zrovna, já nevím, karoten, betakaroten a mrkev, jo. Zatímco některá knížka to doporučuje, tak druhé říkají „betakaroten podporuje tvorbu buněk“ a přímo to zakazují. Takže trošičku jsem opatrnější, a proto nejdu do extrému. Takže ano, snažím se všechno mít podchycené, ale pořád prostě pochybuju. Pořád hledám nové informace a konzultuju to. Konzultuju to s bylinářem. Máme tady takového jednoho pána, s ním to konzultuju, i s lékařkou obvodní, s některými spolupacienty, potom ještě i s onkoložkou. Ano, a měním to. Není to prostě, že furt jedu jedno, že jsem něco nastolila, co někdo poví – ubrat tam, přidat, vysadit, krevní obraz je v pořádku. Takže myslím si, dokonce pokaždé paní doktorka řekne „luxusní“, takové slovo používá.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_06ivanapvsekonzultuje.mp4

Pokračovat ve čtení

Haně B. doplňková léčba nebyla během chemoterapie doporučena.
Zvažovala jsem to, s onkologem jsem to probrala. Řekla jsem mu, co mám tak na mysli, co jsem si různě zjistila. Co bych chtěla brát a tak dále, a on mi je nedoporučil. Že samozřejmě to, co mu všechno říkám, tak jsou opravdu dobré věci, které jakmile doděláme chemoterapie, tak určitě mně to všechno posvětí. Ať všechno beru, piju, užívám úplně na plno. Ať se to tělo pročistí. Ale že dokud jsou ty chemoterapie, tak jsou dvě možnosti. Buďto by to mohlo tu chemoterapii ještě víc jakoby zesílit, anebo zeslabit. Že tam většinou není nic mezi. Takže on říkal: „Jestli to chcete risknout, já vám to zakázat nemůžu. Jo, můžete prostě cokoliv, cokoliv chcete. Ale já bych vám to teďka při těch chemoterapiích opravdu nedoporučoval. Zkuste jíst víc zeleniny, hodně pijte, aby to z toho těla šlo ven.“ A ještě říkal: „To je všechno, co já bych pro to dělal.“ Nevím, jestli pro to měl nějaký důvod nebo má nějaké zkušenosti, ale zase jsem tomu věřila. Takže jsem všechno si odložila, až bude potom.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_05hanebdoplnkovalecba.mp4

Pokračovat ve čtení

Zlatuši radily kamarádky, a také chodila pro radu za bylinkářkou.
Dozvídala jsem se to různě, od známých. Některý moje kamarádky mi to nosily, jako že mi chtěly teda pomoct, tak mi přinesly třeba čaj lapacho, že to je proti rakovině nebo tak. Anebo mi poradily tady bylinkářku, co je blízko. A tam jsem třeba i byla a to se mi hodně líbilo, protože paní je tak nějak nohama na zemi a snaží se lidem dát to, co třeba opravu je na ten orgán, který potřebují. A dokáže i poradit, ale nikde se nevydává za nějakou všeléčitelku, jak někteří vystupují a tahají pak peníze zbytečně z lidí. Takže internet, kamarády a tak různě, no. A pak si to ještě zkouším, si třeba tam zajdu nebo to vyzkouším a rozhoduju se, jestli jo, nebo ne a tak. Že se to ještě snažím aplikovat na sobě, ale ne všechno teda.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_04zlatuseradachodila.mp4

Pokračovat ve čtení

Veronice Z. vadilo, že jí okolí podsouvalo zázračná řešení, kterým nevěřila.
Ani ne tak v nemocnici, ale spíš nějak celkově, když to vezmu jako z okolí a takhle, nebo třeba i z řad známých, tak bych nejradši nedostávala informace v takovém tom smyslu, že mají nějaký zaručený lék, který je lepší než chemoterapie. To mě vždycky nejvíc dokázalo zvednout ze židle, když někdo přišel s nějakým zázrakem ve stylu, že když budu pít po ránu savo nalačno a zaklopím to citronovou šťávou, tak že zaručeně se uzdravím. A podobné nesmysly, co jsem se občas doslechla, opravdu to bylo strašné. To mi lezlo už potom, když už to bylo asi popáté, co mi to někdo začal podsouvat, tak už mi to opravdu vadilo. Prostě to bylo i nepříjemné. A i takové ty řeči ve smyslu, že chemoterapie nepomáhá, že kvůli ní umřu. Byli fakt i takoví lidi, co si to dovolili říct. Tak to mě vždycky trošku jako poslalo na dno, že někdo vůbec je schopný takhle se zachovat.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_02veronicezvadilo.mp4

Pokračovat ve čtení

Zuzka vysvětluje, proč se rozhodla pro doplňky stravy.
Ty doplňky stravy já beru z toho důvodu, že když si vezmete okurku a rajče, které dozraje v Kauflandu, tak jakou to mám výživnou hodnotu? Takže já to beru jako součást stravy, to není nic nad rámec, to jenom to, co nedostávám třeba ve stravě. Přes den si to teď jako vezmete odkud, z ovoce nebo z citrusových plodů? Budete teď jíst pomeranče nebo mandarinky? To asi ne. Takže člověk by to měl doplňovat jinak. A když nemá jistotu, odkud ta mrkev je nebo odkud je ta řepa, tak přece jenom tím, že člověk prodělal tu chemoterapii, tak potřebuje doplnit to, co mu chybí. Takže takhle jsem uvažovala. Dřív jsem si nechávala dělat analýzu vlasů, abych zhodnotila, co mám doplnit. Ono totiž stačí jenom, když se pak podíváte na mé nehty a zjistíte, že se třepí, že jsou tam rýhy.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_03zuzkavysvetlujeproc.mp4

Pokračovat ve čtení

Vendy doplňkovou léčbu využila, ale spoléhala se na léčbu od lékařů. .
Samozřejmě mě taky napadly různé tyhle alternativní léčby, to ano, ale nikdy jsem tomu nevěnovala pozornost, že bych řekla: „Nebudu se léčit klasickou cestou.“ V tom jsem měla k těm doktorům důvěru, to ano. Říkala jsem si: „Ano, budu to brát jako podpůrně, třeba.“ Ježíš, moje máma mi nalouskala takových meruňkových jader a všechno mi nosila: ty rakytníky, ty goji a všechno, co si jako všude kde přečetli. Vyryla by pro mě i ty pamprlice. A všechny tyhlety věci, které jako na tom internetu jsou a kolujou. Ale já jsem řekla, že neznám reálně člověka, který by se tímhle tím způsobem vyléčil. Tak ano, můžeme to podpořit tímhle, ale rozhodně bych se na to nespoléhala, nikdy teda. Nikdy.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/07_01vendydoplnkovoulecbu.mp4

Pokračovat ve čtení

Zlatuše byla zařazena do klinické studie biologické léčby.
Byla jsem ještě zařazená do studie, do té bioléčby, takže vlastně ještě do dnešního dne každého čtvrt roku jsem chodila na nějakou tu injekci, jako na to sledování. Jak probíhalo to zařazení do studie? Ptala jsem tady na to, oni si mě vybrali, zřejmě to je nějaká studie americká – ono těch studií je víc – a já jsem asi zapadala do nějakého vzorku, který potřebovali. Dostala jste dost informací o té studii? Dostala jste nějaké informace vůbec? Dostala jsem k tomu takový nějaký leták o tom, k čemu ta studie je. Tam bylo vypsáno – jak bych to teďka řekla přesně –, že můžu mít nějaký, že to může mít na něco vliv. A nebylo to, řekla bych, že to nebylo úplně podrobně vypsané. Byly tam nějaké základní body, co budu muset absolvovat, že potom musím nahlašovat všecko, chodit jednou za čtvrt roku na nějaké kontroly, kde oni si sledují ty účinky, co to má – musíte tam nahlašovat, jak to probíhá, co se vám změnilo nebo jak to cítíte a různě. Ale až potom třeba jsem se dozvěděla – po delší době a určitě ne tady z té brožury –, že se mi může třeba zhoršit nějaký stav. Tam akorát v tom psali, že souhlasím s tím, že pokud se mi zhorší zdravotní stav, nebudu po nich nic požadovat. A tak jsem to taky brala, že to je další věc, která by mi třeba mohla pomoct, s tím jsem do toho šla. Protože bohužel asi většina léků funguje tak, že něco vám pomůže, a jinde to nemusí mít dobrý vliv. Takže jsem do toho šla, a až po čase jsem vlastně zjišťovala nějaké věci. Tak se snažím tomu vyvarovat nebo předejít. Vím, že třeba bych měla jíst nějaké vitamíny, že bych si měla doplňovat vápník a podobně, tady při té léčbě to odvápní kosti a tak různě. Tak se snažím třeba tomu přidat něco nebo pomoct si nějakými takovými přípravky.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/06_04zlatusebylazarazenado.mp4

Pokračovat ve čtení

Zuzana přirovnává aplikaci biologické léčby k chemoterapiím. Během podání biologické léčby se jí spustila alergická reakce.
Biologická léčba je jako chemoterapie, akorát ničí jenom špatné buňky, takže pokud jde o tělo – já to tak vnímám –, už jako začnou růst vlasy, už je na tom člověk líp, neničí to všechno, jenom to špatné, co by tam ještě bylo. Takhle mi to vždycky vysvětlili, na tomhle principu že to funguje, a ona ta kapačka probíhá úplně stejně jako normální chemoterapie. Na kapačku jsem ale měla alergickou reakci, takže jsem ji musela kapat opravdu hodně pomalinku. Běžně se kape asi hodinu a půl – to, co jsem měla já, ten biologický lék –, ale já jsem ho musela kapat 3 hodiny. Mně to způsobovalo velké bušení srdce, úplně se mi dělalo špatně, měla jsem pocit, že se to nedá vydržet, ta kapačka. Musela jsem kapat hodně dlouho a pro ně, pro zdravotnický personál, to bylo hodně neobvyklé, že jsem i musela kapat vyšší dávku léku proti alergii, takže jsem byla z toho dobře oblbnutá. Personál, který mi to vždycky dával, tak byl nepříjemný, že jako já tam budu takovou dobu. Jak často si pak chodila na tu biologickou? Na biologickou jsem chodila každé 3 týdny, bylo to úplně stejně jako kapačka chemoterapie, úplně stejné kolečko – člověk musí na krev, pak počkat, nejdřív musí proběhnout kontrola u onkologa, ten se podívá na výsledky krve a pak teprve dá tu biologickou léčbu, když je všechno v pořádku. Pak se jde na kapačku a potom jedu domů. A tam jsi chodila rok? Rok.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/06_03zuzanadostalabehem.mp4

Pokračovat ve čtení

Žofka nepozorovala žádné vedlejší účinky, ale je sledována na kardiologii.
A ještě před tim ozařováním byla ta biologická. Nastoupila jsem vlastně po operaci. Po histologii mi paní doktorka řekla, že tam jsou pozitivní receptory, takže je možné nastoupit na biologickou léčbu. S tou jsem začala už v listopadu. A v čem to spočívá? Biologická léčba – Herceptinem v mém případě; já vůbec nevím, jestli existuje ještě i jiná pro tyto pacienty – u mě spočívá v tom, že jezdím jednou za 3 týdny do nemocnice, zase do stacionáře, a dostávám injekci do nohy. Rychlou injekci, asi na 3 minuty. Původně jsem to vlastně ani nevěděla. Myslela jsem si, že zas jedu na infuze. Takže když jsem tam jela poprvé, tak jsem si přivezla časopis, jídlo. Ale dostala jsem injekci a šla domů. Takhle je to na celý rok, každé 3 týdny. A máte z toho nějaký vedlejší účinky? Ne, vůbec. Nebo nevím, vůbec nevím. Jedině teda, že chodím ještě pro kontrolu na kardiologii. Na echokardio, chodím tam jednou za 3 měsíce. Je to náročné pro srdce, to mi řekla paní doktorka. Ta léčba je náročná pro srdce, tak proto se chodí na kontrolu, jestli to srdce je v pořádku.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/06_02zofkanepozorovalazadne.mp4

Pokračovat ve čtení

Veronika Z. popisuje svou zkušenost s odstraněním vaječníků a dělohy v necelých 27 letech.
Textový přepis rozhovoru: A pak bylo teda to odstranění dělohy a vaječníků, tam se taky nastupovalo den předem. To na tom bylo asi nejhorší. Na téhle operaci bylo čištění před operací, protože je to břišní operace, tak to bylo takové složitější než ty prsní. Že tam člověk musel den předem, už se nic nejedlo, dostal projímadlo a opravdu strávil celých pomalu 24 hodin na záchodě. A potom i den po operaci se leželo na JIPce. Tam jsem se nesměla ani zvednout z lůžka, bylo to takové strašně dlouhé, hrozně se mi to táhlo a i to ten první den bolelo. Ale potom zase, od druhého dne, jsem už směla vstát a přestalo to bolet. Bylo to asi nějak uvnitř, člověk to nevnímal, že někde má něco sešitého, a normálně jsem fungovala už od druhého dne, už jsem špacírovala po nemocnici a týden po operaci mě propustili domů. Měla jsem sice omezení, že jsem nesměla zvedat nic těžkého a podobně, protože močový měchýř se nějak přišíval někam jinam, takže se kvůli tomu nesmělo jakoby zvedat nic těžkého, aby se tam třeba něco neutrhlo v tom břiše. Na rozdíl třeba od těch prsních operací, kdy člověk nemohl ani pověsit prádlo a vytírat a takhle, tak tady jsem byla hned funkční, co se týče domácnosti.
Jaké to bylo, rozhodnout se pro tuhle operaci v docela mladém věku?
Tím, že jsem stihla mít 2 děti předtím, tak z tohoto hlediska to bylo dobré, že aspoň už nebudeme muset řešit antikoncepci, i když samozřejmě třetí dítě jsme nechtěli. V dnešní době už by to byl takový trošku hazard s penězi, ale spíš těžký je takový ten psychický pocit ve smyslu, co kdybych si to někdy rozmyslela a chtěla bych to třetí dítě. Jsem ještě mladá, bylo mi vlastně v té době necelých 27 – 26 a kousek. A tak jsem si říkala: „No, zatím co jiní teprve dodělávají školy a třeba za 10 let budou mít první dítě, tak já už půjdu do přechodu. A za 10 let oni budou mít první dítě a já už budu 10 let v přechodu.“ A toto jsem furt tak nějak srovnávala. Ale řekla jsem si: „Nebudu se prostě srovnávat s druhými, holt to budu takhle mít.“

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_11veronikazpopisujesvou.mp4

Pokračovat ve čtení

Hana B. začala biologickou léčbu dostávat zároveň s chemoterapií. .
Chemoterapie jsem měla rozdělené vlastně na dva druhy. První druh byl čtyři cykly po třech týdnech, to byla taková ta silnější. Teď mám dvanáct cyklů po týdnu. A obrovská výhoda je, že mám nasazenou biologickou léčbu. Můj nádor byl HER2 pozitivní, takže automaticky mně vlastně doktor doporučil – a pojišťovna schválila – biologickou léčbu. Takže dostávám zároveň ještě i tu. Ta biologická léčba, kterou mi začali dávat zároveň tady s tou druhou sérií dvanácti chemoterapií, tak to je na rok. Aplikace probíhá jednou za tři týdny do stehna, injekčně. Takže je to otázka minutky a jdu domů. A jak to zvládáte, tu biologickou léčbu? Pozorujete na sobě něco? Ta nemá žádné vedlejší účinky. Nebo aspoň u mě ne. Jedině teď jsem byla minulý týden na ultrazvuku srdíčka, aby se podívali, jak to po těch chemoterapiích zvládlo. A je pravda, že tam je trošku snížený výkon. Pan doktor říkal, že na to musíme dát pozor. Že to srdíčko není už tak v pořádku, jak bylo. Ale že to dělají ty chemoterapie, že by se to mělo vrátit do normálu. Samozřejmě se to musí teď víc hlídat, a pokud by se stalo, že pořád bude ten výkon klesat, tak bohužel by museli zastavit léčbu. Vyléčit srdíčko, nebo nechat ho trošičku odpočinout, a znovu začít. Což bych teda nerada, ale.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/06_01hanabpopisuje.mp4

Pokračovat ve čtení

Jitka podstoupila odstranění vaječníků a dělohy.
Beru prášky, protože ten typ nádoru, který jsem měla – tak mi to aspoň řekli doktoři –, vlastně žil ze ženského hormonu. Takže lékaři museli ten ženský hormon z těla co nejvíc vymýtit, aby tam byl co nejmíň. Z toho důvodu jsou mi podávány léky, které ruší hormon vytvářený štítnou žlázou, podkožními tuky, nadledvinkami. A vlastně to největší, kde je ten ženský hormon, tj. děloha a vaječníky, tak to muselo jít pryč.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_10jitkapodstoupilaodstraneni.mp4

Pokračovat ve čtení

Vendy se díky menopauze cítí psychicky více vyrovnaná. .
Taky ta váha není nic moc, samozřejmě. Mohlo by to být lepší. To určitě. Ale jinak jako psychicky mně přijde naopak člověk opravdu víc vyrovnaný. Protože předtím ten cyklus těch 28 dní byl znát. Teď si už ani nevzpomenu, že mám nějaký cyklus, mně ten den přijde jeden jako druhý. A nic mě moc nerozhází. Už ne

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_09vendysedikymenopauze.mp4

Pokračovat ve čtení

Kačka hovoří o své zkušenosti s nástupem umělého přechodu po hormonálních injekcích.
Je to injekce do břicha jednou měsíčně, myslím, že to je taková kapsle, která se tam asi měsíc rozpouští a způsobuje zastavení funkce vaječníků. Navíc už po předposlední chemoterapii jsem menstruaci nedostala. Co vám běželo hlavou, když vám řekli, že dostanete hormonální léčbu, že vás převedou do přechodu v poměrně mladém věku? Problesklo mi hlavou jenom, že to dělají asi proto, abych byla zdravá. Že to dělají pro moje zdraví. Takže jsem se tomu vůbec nebránila. A tím, že už mám 2 děti, ten přechod by mě stejně za chvíli čekal. Zvážila jsem spíš ty výhody, proto jsem se tomu vůbec nebránila. Tohle byla pro mě úplná maličkost. Pozorujete nějaké vedlejší nebo nežádoucí účinky té hormonální léčby? Zatím ne. Kromě návalů, ale to se dá všechno přežít. Člověk by se v tu chvíli sice nejradši svlíkl z kůže, protože to je nesnesitelné horko, ale dá se to přežít. A pak teda ta nespavost v noci, ale možná je to tím, že si klimbnu přes den. Nevím, jestli to s tím souvisí, ale rozhodně asi nějaké změny probíhají, ale zatím je nepozoruju.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_08kackahovoriosve.mp4

Pokračovat ve čtení

Íje musel být Tamoxifen vyměněn za Arimidex.
Bylo mi vysvětleno, že vaječníky to utlumí, ale že vzhledem k tomu, že budu mít ještě hormonální léčbu dalších 5 let, tak by i ta děloha mohla být potom nějaká špatná. Takže odstraníme dělohu i vaječníky. V roce 2005 jsem podstoupila kompletní gynekologickou operaci. A v důsledku té gynekologické operace jsem potom dostala hormonální léčbu v lécích. Nejdřív jsme zkusili Tamoxifen, tam se ale u mě objevily docela alergické reakce, otoky nohou a měla jsem i otoky obličeje a rtů. Proto paní doktorka změnila lék a dala mi Arimidex. Ten jsem brala 5 let. Bohužel se ale u toho objevily vedlejší účinky, silná osteoporóza, která musela být potom léčena. A bolesti kloubů, ty se ale daly vydržet.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_07ijemuselbyttamoxifen.mp4

Pokračovat ve čtení

Míša hovoří o obavách z možných vedlejších účinků Tamoxifenu. .
Ten lék je vlastně Tamoxifen a ten se musí brát 5 let, ty hormony. Co to je, ten Tamoxifen? To je nějaký chemický lék, který má zabránit vzniku rakoviny, ale na druhou stranu zase může způsobit rakovinu právě dělohy a těchto orgánů, takže je to taková dvojsečná zbraň. Jak často ho berete? Každý den jeden.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_06misahovorioobavach.mp4

Pokračovat ve čtení

Libuše dostala Tamoxifen hned po operaci, měla ho užívat 5 let, ale lékař ji dobu užívání prodloužil na 10 let.
S ablací sem souhlasila ráda, protože jsem se tím pádem vyhnula jak chemoterapii, tak i ozařování, takže jsem dostala jenom léky – na onkologii Tamoxifen, to bere hodně žen. A beru ho doteďka, a žádné účinky na sobě nevnímám. Ráno prostě spolknu tabletku a mám vystaráno. Víte, jak dlouho ještě budete Tamoxifen brát? Když jsem ho začala brát, tak mi říkal pan doktor, že to bude na 5 let. Pak se ale prý změnily nějaké ty studie, takže je lepší to protáhnout až na těch 10 let. A vy jste ho začala brát hned po operaci. Hned po operaci. Ale sama na sobě necítím, jestli to někde v organismu škodí.

16. 04. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/04/05_05libusehovoriozkusenosti.mp4

Pokračovat ve čtení