Aleš se o víkendech dceři věnoval a i při sledování pohádek se ji snažil rozvíjet. 

---

Aleš

• Věk v době rozhovoru: 52 let (Aleš), 3,5 roku (dcera) 
• Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
• Sluchová ztráta dítěte: střední
• Kompenzační pomůcka: sluchadla

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Musím říct, že soboty, neděle, a většinou i ten pátek odpoledne dávám stranou všechny pracovní povinnosti, a když je mám dělat, tak je dělám přes noc, jen z toho důvodu, abych byl stále v komunikaci s  dcerou, to znamená, buďto máme variantu, že jdeme ven, na koloběžku, na odrážedlo nebo dětské hřiště, popřípadě si hrajeme různé hry nebo si dcera kreslí, modelujeme, potom skládáme taková ta jednoduchá lega, kostičky, to znamená činnosti pro dětskou kategorii 3+, a zároveň si třeba hrajeme na domeček, hrajeme si a prodáváme, vaříme a podobně, protože se domnívám, že v daném okamžiku tam musí být ten sociální kontakt a komunikace dospělého s  dítětem tak, aby docházelo k jednotlivým podnětům. 

Se ženou oba dva nejsme zastánci toho, abychom dítě po celý den během víkendu uložili někam na gauč nebo do její postýlky, aby něco sledovala na mobilu nebo na televizi dětské pohádky nebo nějaké animované seriály a podobně, protože je otázka, že současná generace malých dětí dokáže velice snadno ovládat i ten mobil, a domníváme se, že tedy ty podněty, které jsou toho rázu, že dítě jenom sleduje a není tam to podstatné, ta komunikace s  druhým subjektem, že to by bylo trošku kontraproduktivní. I když musím říct, že jí dáváme v některých úsecích chvilky, ale to je třeba jen do půl hodiny v tom dni, popřípadě večer, aby došlo k uklidnění, takže se díváme na večerníček nebo animovaný seriál, kde je zase přítomný ten rodič a komentuje děj. To znamená třeba Káťa a Škubánek, kdy nějakým způsobem komentujeme holka, pes a podobně.