Kdyby Hanin syn dostal sluchadla dříve, vada by se na vývoji řeči pravděpodobně tolik neprojevila.
P: Spíš se znovu vrátím k tomu, že mě zaráží, že jsme se tehdy nemohli v podstatě dobrat výsledku, jestli syn slyší nebo neslyší, tak možná bych čekala zdokonalení v tomto ohledu. Prostě snadnější diagnostika toho, jestli tam opravdu vada sluchu je a jaký je tam problém. Možná tady v tomto, protože mi vážně přijde strašně dlouho 3 roky řešit, jestli dítě slyší nebo neslyší, jelikož si pořád říkám, že kdyby ta sluchadla syn dostal třeba už ve 2 letech, mohl být úplně někde jinde, než je teď. Přestože tedy paní poradkyně z SPCéčka říká, že na to, že má sluchadla 4 roky a v podstatě byl u něj vývoj řeči opožděný, protože to, co slyšel, tak slyšel všechno špatně, a ve chvíli, kdy mu daly sluchadla, se musel vlastně všechno učit znovu, protože vše slyšel zkomoleně, a my jsme syna museli všechna slova jako by přeučovat tak, aby je začal vyslovovat správně, protože je říkal tak, jak je dosud slyšel, bez sluchadel, samozřejmě špatně, takže na to konto mi paní z SPC říkala, že má syn asi jazykový cit, protože opravdu mluví moc hezky na to, že dostal sluchadla tak pozdě. A je pravda, že i v rodinném centru jsem se setkala i s dalšími dětmi, které třeba měly sluchadla dřív než syn, a jejich vývoj řeči nebyl tak dobrý. Ale myslím si, že mu to spíš uškodilo, že to trvalo tak dlouho, než jsme se vůbec dostali ke sluchadlům, že je v podstatě dostal až ve 4 letech a už měl naučených spoustu slov, kdy, já nevím, od 2 let, kdy začal mluvit, tak ty 2 roky mluvil tak nějak špatně. Takže to, co se naučil, se musel učit znovu.