Dcera Barbory dělala pokroky v obou jazycích rodičů.
Barbora
- Věk v době rozhovoru: 34 let(Barbora), 2 roky (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
- Sluchová ztráta dítěte: střední
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: To, že se dcera učí dva jazyky rodičů, je hodně zajímavé, i z toho důvodu, že ta řeč i ty hlásky jsou jiné.
P: No ano, dcera se, chudinka, musí naučit například čtyři různá „r“, což je tedy strašné. Já to portugalsky neumím, oni mají dva druhy „r“, my máme svoje „r“ a ještě doma z toho důvodu, že mluvíme anglicky, máme ještě anglické „r“, a tohle všechno dcera slyší, já bych z toho byla mimo, a navíc má portugalština ještě nosovky, mají spoustu hlásek, které já třeba vůbec vyslovit neumím, a překvapivě přesto, že dcera špatně slyší, tak je postupně už třeba dokáže vyslovit, zvlášť „babička“ a „dědeček“, což já třeba nedokážu, protože jedno je nějaké „avo“ a druhé je „avó“, nevím to úplně přesně, a dcera třeba už dokáže vyslovit ten rozdíl.
Další zkušenosti:
Vývoj řeči Luciiny dcery byl oproti vrstevníkům opožděný.
U dceryPetronely by měl být rozdíl v řeči oproti vrstevníkům sotva postřehnutelný.
Jeden z Janových synů dosud nemluvil.
Kdyby Hanin syn dostal sluchadla dříve, vada by se na vývoji řeči pravděpodobně tolik neprojevila.
Dcera Barbory dělala pokroky v obou jazycích rodičů.
Davidově dceři dělaly největší potíže sykavky.
Jaroslavův syn zaměňoval znělé a neznělé souhlásky, a když se nesoustředil, bylo mu špatně rozumět.
Výslovnost Katčina syna už byla téměř v pořádku, avšak v gramatické rovině řeči stále dělal chyby.
Chyby v řeči Ivetiny dcery působily někdy legračně.
Robertův syn měl chudší slovní zásobu.
Bářina dcera by se naučila mluvit i bez sluchadel, přesto bylo patrné, že některá slova nezná.
Hanka na slovní zásobě se synem tvrdě pracovala.
I přes to, že syn neměl v oblasti řeči výrazné problémy, Mirka musela ověřovat, jestli rozuměl.
