I přes to, že syn neměl v oblasti řeči výrazné problémy, Mirka musela ověřovat, jestli rozuměl.
T: Takže co se týče řeči, je to v pořádku, a co týče třeba větné skladby nebo slovní zásoby, tam vidíte nějaké rezervy?
P: Dnes už ne. Já bych řekla, že syn doopravdy výborně komunikuje, vidím u něj spíš problém v tom, že někdy nechápe význam slova. U některých slov nechápe významy, navíc hodně slov slyší malinko jinak, zpodobněle, jsou tam prostě ty zpodoby, takže občas slyší něco jiného, než já říkám, někdy na mě kouká a najednou z něj vypadne nějaký blud a já říkám, „já jsem ti ale říkala něco jiného“, a on na to „aha“, já jsem tě neslyšel, nebo jsem slyšel něco jiného. Takže tam si musíme dávat pozor a ověřovat si, jestli dobře rozuměl, jestli chápe, co mu říkáme, jestli tomu skutečně rozumí. Ale jinak má opravdu velkou slovní zásobu, hodně čte, naučil se vlastně už před nástupem do školy číst, psát, počítat, naštěstí je tedy na tom inteligenčně hodně dobře, takže ten handicap dohání tímhle tím, to říká i poradkyně z SPCéčka, co nás má na starost. Říká, že syn je na tom doopravdy inteligenčně hodně dobře a díky tomu vlastně de facto ta sluchu vada není až tak znatelná, že si doopravdy hodně věcí načte, domyslí, nakouká, perfektně odezírá, takže nám říkala, že díky tomu u něj potom není vlastně nějak výrazný problém.