Bářina dcera byla hrdá na svou kompenzační pomůcku.
Bára
- Věk v době rozhovoru: 38 let(Bára), 9 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
- Sluchová ztráta dítěte: střední
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Nestyděla se třeba dcera, že musí s tou krabičkou na krku (bezdrátové zařízení) přijít do třídy?
P: Ne. Celý kolektiv kolem ní ve třídě a paní učitelky jsou takový krásný tým. Děti dokonce spolu s ní bojovaly, ať si dcera rozhodne, kdo bude mít mikrofon, když ona mikrofon nechce. Šly do toho jakoby týmově a pracují s tím společně. Nevím, nějak se to tam asi podařilo. Asi nám bylo přáno shůry, že děti dceru přijaly takovou, jaká je, a dcera naopak s hrdostí vcházela s krabičkou do třídy, že má ten nový mikrofon. Takže spíš to bylo naopak, než bychom mohli čekat, byla pyšná na to, že má novou věc, a dokonce jí spolužáci záviděli, že dcera přímo slyší paní učitelku, takže to byl spíš takový zázrak, technologický zázrak, že dceři to vysílá zvuk přímo do oušek, a bylo to fajn, žádný problém s tím nebyl.
Další zkušenosti:
Gábina byla ráda za přednášky od odborníků pro učitele.
Katka hovořila o specifické potřebě komunikace dítěte s učitelem.
Eva hovořila o komunikaci s učitelem.
Bářina dcera byla hrdá na svou kompenzační pomůcku.
Hana popisovala, jak asistentka pedagoga pomáhala v synově třídě.
