Pro Davida bylo náročné rozhodování o tom, jaký typ vzdělávání vybrat.
T: Jak myslíte, že vada sluchu ovlivní celkově život rodiny?
P: V mém případě to nejvíc ovlivnilo to, že tam jsou vnitřní rodinné dohady ohledně toho, zda slyší dobře nebo slyší špatně. Já zastávám spíš názor, že vadu má, i když ostatní členové rodiny říkají, že slyší výborně.
T: A s naslouchadlem?
P: Oni si myslí, že dcera slyší dobře i bez naslouchátek. Já spíš tvrdím, že tam ten problém je. Další věc je ta, že mám problém se rozhodnout, jestli ji nechám pokračovat ve škole pro sluchově postižené, anebo jestli se mám rozhodnout ji dát do normální školy.
T: Můžete říct, jaká jsou pro a proti?
P: Co se týče této školky, a školy vlastně, ona je to školka, základní škola i gymnázium v jednom. V tom je to jednoduché, že zde má celou sérii vzdělání v prostředí, kde je zvyklá a kde učitelé tomu přistupují daleko detailněji, k té výchově. To je na tom asi to pozitivní, že zde učitelé mají úplně jiný přístup. Kdežto v klasické školce, tam by byla zase víc v kontaktu s dětmi, které vadu nemají, a myslím, že by se tam líp přizpůsobila normálnímu způsobu života.
T: Tak to vás čeká velké dilema.
P: Ano, je to dilema a vážně mi to teď dělá velký problém se rozhodnout.