Zpět na Jiná odborná péčena téma

Pavel popisoval spolupráci s ranou péčí.


Pavel

  • Věk v době rozhovoru: 29 let (Pavel), 5 let (syn) 
  • Věk dítěte v době diagnostikování: ve 3 letech
  • Sluchová ztráta dítěte: těžká
  • Kompenzační pomůcka: sluchadla

Textová verze


T: Než jsme začali nahrávat, říkal jste, že už k vám z Tamtamu nejezdí. Mohl byste povyprávět, jak spolupráce s ním fungovala? 

P: Jasně. V podstatě jsme s Tamtamem spolupracovali tak, že pro nově příchozí do této organizace, což jsme vlastně byli my se synem na úplném začátku, je frekvence návštěv docela vysoká. Byla tady slečna poradkyně, myslím, jednou za 2 týdny, vždy na hodinku a půl s tím, že se synem dělala různá rozvojová cvičení a hrála si s ním. Měl ji moc rád, celou dobu, teď už by si na ni ale pravděpodobně nevzpomněl, protože malé děti poměrně rychle zapomínají. Různá rozvojová cvičení dělala, byla tady i pro nás, co se týká těch otázek. Veškeré dotazy, co jsme měli, nám opravdu poctivě zodpověděla, hledala nám informace a ptala se i zkušenějších kolegyň, protože by mladá. Ale opravdu perfektní, skvělá podpora, i pro nás psychická podpora. Měla už s tím docela dost zkušeností a mohla říct, co jak bylo třeba u jiných dětí atd. 

Takže tak jsme začínali, že u nás byla opravdu co 2 týdny na hodinu a půl. Taky různé hračky nosila pro syna, které jsme si mohli i půjčovat na delší dobu. Potom, jak se syn vyvíjel dobře, s tím, že jsme od ní několikrát slyšeli, že má ten vývoj opravdu raketový, za což jsme moc rádi, že se opravdu hodně rychle a dobře vyvíjí a teď už se vyvinul tak, že slyší vlastně normálně a mluví taky v podstatě přiměřeně svému věku jako zdravé dítě. A takže frekvence jejích návštěv se rozvolňovala, byla tu pak jednou za měsíc, potom jednou za měsíc a půl a nakonec jednou za 2 měsíce. Mezitím jsme absolvovali několik víkendových pobytů s Tamtamem, to bylo taky moc fajn.

Další zkušenosti:

Podle Mirky byly kompenzační pomůcky a logopedie základem pro to, aby děti fungovaly v kolektivu a v životě.

Lindin syn měl tři logopedky současně.

Petra si neuměla představit, co bude půlroční dítě dělat na logopedii.

Manžel Barbory je Portugalec, dcera se učila od narození dva jazyky a využila logopedii ve dvou státech.

Lucie byla ke službě rané péče nejprve skeptická.

Pro Petru byla raná péče zdrojem informací.

Pavel popisoval spolupráci s ranou péčí.

Hana popisovala, jak probíhala její spolupráce s SPC.

Pracovnice speciálně pedagogického centra pomohla Evě v komunikaci se školou a v dalších oblastech.

Davidova dcera navštívila preventivně psychologa.

Linda vyhledala psychologa, aby věděla, jak synovi pomoci.

Michaela byla překvapená, kolik organizací pro lidi se sluchovým postižením existuje.

Pavla se nakonec rozhodla využít stacionář, kde měla dcera všestrannou péči.

Rostislav vyzdvihoval spolupráci s logopedkami a pobyt, který pořádaly.

Podle Ondřeje bylo důležité, aby se oba rodiče účastnili pobytů pro rodiny dětí se sluchovým postižením.