Zpět na Jiná odborná péčena téma

Podle Ondřeje bylo důležité, aby se oba rodiče účastnili pobytů pro rodiny dětí se sluchovým postižením.


Ondřej

  • Věk v době rozhovoru: 28 let(Ondřej), 3 roky (dcera) 
  • Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
  • Sluchová ztráta dítěte: těžká
  • Kompenzační pomůcka: sluchadla

Textová verze


P: Myslím, že to bylo hodně důležité, ten pobyt, a domnívám se, že by bylo potřeba předat rodičům, aby na začátku dělali opravdu vše spolu. Ať obětují dovolenou, pokud budou mít možnost jet na ten týdenní pobyt, i Tamtam dělá takové akce, pokud vím, takže opravdu tam jet. Myslím, že je to zásadně důležité pro celou rodinu, pro udržení jejího chodu i pro ty manžele nebo partnery, aby dokázali s  dítětem pracovat. Myslím si, že to je klíčové, ten začátek, sbírání informací a prožití si té diagnózy. To jsem moudře formuloval ☺. Z toho mám sám radost, to musím dnes napsat na sociální síť.

T: Na pobytech je ještě taková důležitá součást, a sice sdílení problémů a zkušeností mezi rodiči. 

P: Ano, s těmi rodiči, jasně.

T: Stali se někteří z nich třeba vašimi přáteli, nebo je to vždy jen jednorázová záležitost?

P: My si je všechny pamatujeme, nebo, úplně všechny ne, někoho víc, někoho míň, a na všechny vzpomínám velice dobře, na někoho vyloženě vřele, ale je fakt, že s těmi lidmi, které jsme potkali na pobytu loni, jsme si během roku s nikým nezatelefonovali ani nenapsali. Je ale krásné, když se na tom foniatrickém pracovišti s někým potkáme, je skvělé, že se pozdravíme a že jsme se viděli, víme o sobě. Je příjemné, že se v rámci pobytu my rodiče vždycky spolu potkáme. I když nejsme ve světě neslyšících − otázka je, jaká je definice neslyšícího – jsme určitá komunita lidí, kteří mají ztrátu sluchu, chodíme k doktorovi, známe se, tykáme si a je to prostě takové hezké, jako když se scházejí štamgasti u jednoho stolu a jsou rádi, že se znají, tak my se takto známe se slucháčkama, jak je teď někdo hezky pojmenoval. Je to prima, ale že bychom se scházeli někde navíc, to ne. Letos jsme byli na pobytu podruhé a potkali jsme tam jednu rodinu, kterou jsme znali už z loňska, a bylo obrovsky poznat, že se už známe, měli jsme z našeho setkání velkou radost. Ten vztah mezi námi byl poznat, že je vřelejší a že se už známe, a to bylo pěkné.

Další zkušenosti:

Podle Mirky byly kompenzační pomůcky a logopedie základem pro to, aby děti fungovaly v kolektivu a v životě.

Lindin syn měl tři logopedky současně.

Petra si neuměla představit, co bude půlroční dítě dělat na logopedii.

Manžel Barbory je Portugalec, dcera se učila od narození dva jazyky a využila logopedii ve dvou státech.

Lucie byla ke službě rané péče nejprve skeptická.

Pro Petru byla raná péče zdrojem informací.

Pavel popisoval spolupráci s ranou péčí.

Hana popisovala, jak probíhala její spolupráce s SPC.

Pracovnice speciálně pedagogického centra pomohla Evě v komunikaci se školou a v dalších oblastech.

Davidova dcera navštívila preventivně psychologa.

Linda vyhledala psychologa, aby věděla, jak synovi pomoci.

Michaela byla překvapená, kolik organizací pro lidi se sluchovým postižením existuje.

Pavla se nakonec rozhodla využít stacionář, kde měla dcera všestrannou péči.

Rostislav vyzdvihoval spolupráci s logopedkami a pobyt, který pořádaly.

Podle Ondřeje bylo důležité, aby se oba rodiče účastnili pobytů pro rodiny dětí se sluchovým postižením.