Zpět na Jiná odborná péčena téma

Michaela byla překvapená, kolik organizací pro lidi se sluchovým postižením existuje.


Michaela

  • Věk v době rozhovoru: 27 let (Michaela), 1 rok (syn) 
  • Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
  • Sluchová ztráta dítěte: úplná
  • Kompenzační pomůcka: kochleární implantáty

Textová verze


T: Je něco, co byste v rámci péče o děti s vadou sluchu ještě uvítala a třeba víte, že to v zahraničí je a v České republice není? Nebo jestli máte nějaký svůj nápad, co by bylo potřeba ještě zavést? 

P: Ne, co jsem se zatím stihla rozkoukat, je tady opravdu spousta lidí, co to podporují, jak ty děti, tak rodiny. Setkávání rodičů i facebooková stránka, kde se lidé různě podporují, píšou třeba o tom, že malé dítě jde na operaci, pak že už je po operaci. Teď se tam domlouvá setkání těch velkých, dospělých uživatelů implantátu. Takže já si myslím, že sociální sítě a veškeré aktivity logopedů, Tamtamu a různých dalších, já jsem byla překvapená, kolik takových sdružení pro sluchově postižené existuje a každé pracuje pro děti, pro rodiny, pro dospělé.  Takže já si myslím, že těch aktivit a té podpory je hodně. Jenom člověk musí trošku hledat, ale ten Tamtam je skvělý v tom, že spoustu informací ví anebo má nakontaktované další rodiče, kteří třeba znají zase něco dalšího nebo poradí. Takže nemám nic, co by mi chybělo nebo bych si říkala „jé, v zahraničí mají super věc“.

Další zkušenosti:

Podle Mirky byly kompenzační pomůcky a logopedie základem pro to, aby děti fungovaly v kolektivu a v životě.

Lindin syn měl tři logopedky současně.

Petra si neuměla představit, co bude půlroční dítě dělat na logopedii.

Manžel Barbory je Portugalec, dcera se učila od narození dva jazyky a využila logopedii ve dvou státech.

Lucie byla ke službě rané péče nejprve skeptická.

Pro Petru byla raná péče zdrojem informací.

Pavel popisoval spolupráci s ranou péčí.

Hana popisovala, jak probíhala její spolupráce s SPC.

Pracovnice speciálně pedagogického centra pomohla Evě v komunikaci se školou a v dalších oblastech.

Davidova dcera navštívila preventivně psychologa.

Linda vyhledala psychologa, aby věděla, jak synovi pomoci.

Michaela byla překvapená, kolik organizací pro lidi se sluchovým postižením existuje.

Pavla se nakonec rozhodla využít stacionář, kde měla dcera všestrannou péči.

Rostislav vyzdvihoval spolupráci s logopedkami a pobyt, který pořádaly.

Podle Ondřeje bylo důležité, aby se oba rodiče účastnili pobytů pro rodiny dětí se sluchovým postižením.