Martin vyzdvihoval fyzioterapii jako jednu z mála možností, jak může jeho syn bezpečně cvičit.
Takže já jsem s ním pořád za ruku a podobně, protože člověk neví, kdy dostane záchvat. I když kluk je to jako hrom, váží přes 90 kilo, je mu 17 let, já jsem o něco hubenější – ale to je asi tou aktivitou, že to dítě nemá tu aktivitu, je tam i problém s obezitou, to určitě, a tím, že to má ještě pravostranné, tak je tam nějaká ta skolióza a tohleto. Má povadlé svaly na polovině těla, proto chodíme na fyzioterapii, plus tady jednou nebo dvakrát do roka ještě lázně, které nějakým způsobem ho udržujou tak, aby mohl fungovat, jak potřebuje. A myslím si, že zatím nám kvůli tomu ani nebrečel. Takže bere to, jaké to je. A to zázemí, aby měl, tak to doma má, takže je to v pohodě.