Martina popsala, že se časem smířila se svým onemocněním.
P: Já ani nějak nevím. Samozřejmě někdy mi celkově vadí, že něco takového mám, ale zase na druhou stranu to nemám tak strašné jako třeba ostatní. A nevím, nějak jsem se s tím už smířila, asi už mi to přijde jakoby normální.
T: Co ti tenkrát pomohlo se s tím smířit?
P: Já nevím, asi že jsem si na to už zvykla, nějak už mi to ani nevadí. Nevím, co bych dělala, kdybych se s tím… Musela jsem se s tím spíše smířit. Být celý život naštvaná na to, že mám nemoc a že nejsem jako ostatní, no, nevím, takové blbé.