Monča nevěděla, co přesně epilepsie je, do té doby, než byla starší.
Monča
- Věk dítěte v době rozhovoru: 15 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 7 – 9 let
Textová verze
P: Když jsem byla menší, tak jsem to nějak moc nevnímala, protože jsem ještě nevěděla, co to přesně epilepsie je. Ale postupem času, když jsem byla starší a starší, tak jsem zjišťovala, co všechno to je, a byla jsem docela i někdy překvapená. A potom co jsem dostávala záchvaty, tak jsem to vnímala víc a víc.
Další zkušenosti:
Monča nevěděla, co přesně epilepsie je, do té doby, než byla starší.
Honza popisoval, že byl velice smutný, když se dozvěděl, že má epilepsii.
Vojta se bál, co na jeho diagnózu řeknou spolužáci.
Terka nejdříve zákazy lékařů porušovala.
Táňabyla smutná, že nemohla chodit svobodně ven s ostatními dětmi.
Johana měla pocit, že svým onemocněním omezuje okolí.
Ovečkapopisovala podporu celé rodiny, a hlavně své maminky.
Terka popsala svoji zkušenost s neepileptickými záchvaty a psychoterapeutickou péčí.
Ovečkasi řekla, že se nebude trápit tím, že má záchvaty.
Martina popsala, že se časem smířila se svým onemocněním.
Lukáš popsal, že bere nemoc jako svoji součást a snaží se na ni nemyslet.
