Jarek popsal, jak epilepsie syna ovlivnila finanční situaci rodiny.
Jarek
- Věk dítěte v době rozhovoru: 4 roky
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 1,5 roku
- Věk rodiče v době rozhovoru: 44, 31 let
Textová verze
T: A ovlivnilo to nějakým způsobem finanční situaci vaší rodiny?
P: No, tak asi jo. Chodili jsme jenom do nemocnice, tak ty léky, to se jako dá, to je pár stovek. Ale myslím si, že kdybychom věřili jenom té nemocnici, tak nejsme tam, kde jsme. A to ostatní prostě bylo drahé, nebo něco to stálo. Ale zas to nebylo tak, že by nás to zruinovalo. Tak jsme si odepřeli něco jiného. Nepřišlo nám to, že si to nemůžeme dovolit. Věřili jsme tomu, že nám to pomůže, tak jsme to zaplatili. Když se to spočítalo, tak to bylo hodně peněz. Co bylo dobré, tak ta psychosomatička, ta byla na pojišťovnu. Jako jedna z mála. I ona bojuje za to, aby ty pojišťovny tohle uznávaly. Ale jinak všichni doktoři si to nechali zaplatit. To byl ten neurolog, tamten s tím Karnozinem, plus ten Karnozin, ten taky je dost drahý. Plus ta čínská medicína, všechno to něco stálo. Ale nelitujeme toho.
Další zkušenosti:
Ketogenní dieta a léky byly pro Petru 36nákladnou záležitostí.
Jarek popsal, jak epilepsie syna ovlivnila finanční situaci rodiny.
Adéla se synem dříve využívaly rehabilitace hrazené pojišťovnou, nyní jsou spokojenější se soukromým, placeným cvičením.
Martin Král mluvil o pořizovací ceně pomůcek.
Andrea byla vděčná svým kamarádkám, které jí přispěly na terapii pro dceru.
Než seSabině podařilo získat příspěvek na péči, živil několik měsíců rodinu partner.
Martin se o nároku na příspěvek dozvěděl až po několika letech od jiných rodičů dětí s epilepsií.
Michal a Jana si nebyli jistí, zda mají nárok na příspěvek na péči. Proces jeho získání je podle nich náročný.
Lence byl přiznán příspěvek na péči stupně 3, po dvou letech jí byl ale odebrán.
Jiří popsal, s jakými komplikacemi se setkal na úřadech.
Lucka nastiňuje, že pojistit epileptika je takřka nemožné.
Miroslav synovu epilepsii nevnímá jako finanční zátěž.
