Andrea byla vděčná svým kamarádkám, které jí přispěly na terapii pro dceru.
Andrea
- Věk dítěte v době rozhovoru: 7 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: od narození
- Věk rodiče v době rozhovoru: 36 let
Textová verze
P: Mám i třeba kamarádky s dětmi bez handicapu. Ale to jsou opravdu asi 4 kamarádky, které nám naopak fandí a podporujou nás, hlavně psychicky, ani ne tak finančně. Finance nehrajou roli, že bychom chtěli něco jako: budu se s tebou kamarádit, ale dáš mi peníze. To v žádném případě. Ano, je to milé, když dceři třeba přispějou na nějakou tu terapii. Tak ano, neříkám, že nechci od někoho přispět. Byla bych hloupá.
Další zkušenosti:
Ketogenní dieta a léky byly pro Petru 36nákladnou záležitostí.
Jarek popsal, jak epilepsie syna ovlivnila finanční situaci rodiny.
Adéla se synem dříve využívaly rehabilitace hrazené pojišťovnou, nyní jsou spokojenější se soukromým, placeným cvičením.
Martin Král mluvil o pořizovací ceně pomůcek.
Andrea byla vděčná svým kamarádkám, které jí přispěly na terapii pro dceru.
Než seSabině podařilo získat příspěvek na péči, živil několik měsíců rodinu partner.
Martin se o nároku na příspěvek dozvěděl až po několika letech od jiných rodičů dětí s epilepsií.
Michal a Jana si nebyli jistí, zda mají nárok na příspěvek na péči. Proces jeho získání je podle nich náročný.
Lence byl přiznán příspěvek na péči stupně 3, po dvou letech jí byl ale odebrán.
Jiří popsal, s jakými komplikacemi se setkal na úřadech.
Lucka nastiňuje, že pojistit epileptika je takřka nemožné.
Miroslav synovu epilepsii nevnímá jako finanční zátěž.
