Zpět na Děti a školana téma

Ovečka se ve speciální třídě cítila dobře.

Ovečka

  • Věk dítěte v době rozhovoru: 18 let
  • Věk dítěte v době diagnostikování nemoci:  3 roky

Textová verze


P: Já jsem ve speciální škole, to je dvouletá praktická, a tam nejsou děti jako v normální  škole, ale tady jsou… Jedna holčička je nevidomá, dvě holčičky jsou na vozíčku, jsou tam dva autisti. Máme malinkou třídu, je nás tam 11, a to jsou děti, který mají nějaký problém, nejsou jako děti tady. Ale já si spíš rozumím s dětmi, které mají nějaký problém, než s dětmi, co jsou tady. Já si s těmi dětmi, co nemají žádný problém, nemám o čem povídat, nevím, jak si s nimi povídat, co s nimi dělat. Já si spíš rozumím s holčičkou… Třeba mám tam kamarádku, ta je na vozíčku, má nějaký problém, rozumím si víc s ní než s nějakým jiným dítětem, které nemá žádný problém.

T: A mluvíš s nimi o té svojí nemoci?

P: Ne. Já spíš se s nimi o nemocech nebavím. Oni sice vědí, že mají nějaký problém, ale já se s nimi o tom nebavím, aby na to nemysleli, aby třeba mysleli na něco jiného než na to, že třeba jsou na vozíku a nemůžou nic dělat. Já se s nimi spíš bavím o něčem jiném, spíš si spolu hrajeme nebo si povídáme o něčem jiném než o té nemoci.

Já jsem přijela z lázní minulý rok a už jsem do té školy nechtěla, protože jsem to tam nezvládala, být mezi dětmi, které ten problém nemají. Chtěla jsem z té školy odejít, a abychom našli nějakou jinou, a oni mi řekli, že mě tady z té školy nebudou odhlašovat, ale že mě tady z téhle budovy předají na tu jižní, kde jsem teď. A tam jsem hrozně spokojená, mám hrozně hodnou paní učitelku, jiné děti tam jsou, rozumím si s nimi, dělám paní učitelce jakoby asistentku, když to řeknu, asistentku pedagoga, takže pomáhám té nevidomé holčičce, pomáhám vozíčkářům. Teď třeba se učím Braillovo písmo s paní učitelkou, takže když ta holčička napíše něco na toho Brailla, tak já píšu nad ty tečky, co ona tam napsala, takže se učím písmenka, jak to jde za sebou.

Další zkušenosti:

Terka si stěžovala na výpadky paměti a potíže s jemnou motorikou.

Daniela plakala, když se v nemocnici dozvěděla, že dostala špatné známky na vysvědčení.

Pro Markétku byl přestup do jiné třídy nepříjemný

Ovečkase ve speciální třídě cítila dobře.

Johana měla dosud dobré zkušenosti s reakcemi okolí na to, že má epilepsii. Přesto však tuto informaci nesdílí.

Táňa se nejhůř cítila při záchvatech ve škole.

Mončini spolužáci vzali její onemocnění jako hotovou věc.

Na Matyáše učitelé dávali pozor, ale ze žádné školní akce ho nevyloučili.

Lukáš měl pocit, že ho učitelé kvůli jeho nemoci šikanují.

Daniela měla kvůli prodělané operaci úlevy v tělesné výchově.

Ondřej nesměl při praxi pracovat s většími stroji.