Daniela měla kvůli prodělané operaci úlevy v tělesné výchově.
T: Ty jsi mluvila o tom, že nerada chodíš do tělocviku. Máš nějaké uvolnění kvůli tomu, že jsi byla na operaci? Nesmíš dostat úder do hlavy.
P: Mám uvolnění, paní učitelka mi řekla, že když nebudu chtít třeba hrát vybíjenou, tak ať si sednu na lavičku, že nemusím. A mám uvolnění.
T: Když se hraje vybíjená, jdeš hrát, nebo raději sedíš?
P: Raději sedím, protože tam jsou silní hráči a oni fakt silně bijou do toho míče, jako házejí, a já se fakt bojím, aby mi ne…
T: Neublížili.
P: Neublížili na tu hlavu. Tak radši sedím.
T: A na té lavičce se cítíš v bezpečí, nebo jsi raději v nějaké větší vzdálenosti?
P: Nevím, jestli se cítím v bezpečí. Asi jo. Ale jak to říct… Třeba když někdo hází, tak já jsem na lavičce, a ona tam je taková besídka a ty tam sedíš a není tam žádná stěna. Takže oni házej a ty jim to může podat. Nevím, jak to popsat. Ale jestli cítím bezpečí? Nějak středně asi.