Lucie se z deprese dostala díky zlepšení zdravotního stavu dcery a díky terapii.
Lucie
- Věk dítěte v době rozhovoru: 5 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 8 měsíců
- Věk rodiče v době rozhovoru: 32 let
Textová verze
T: Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděla diagnózu? Co vám běželo hlavou, jak jste se cítila?
P: Já jsem byla zoufalá, já jsem rok a půl si sama se sebou absolutně nevěděla rady, byla jsem v těžké depresi, nevěděla jsem, co bude dál, nevěděla jsem, nedokázala jsem si představit, co všechno to bude obnášet, ten budoucí život, nechtělo se mi vstávat z postele, chtěla jsem jenom spát, byla jsem opravdu psychicky na tom hodně špatně.
T: A po tom půl roce se to už…
P: Roce a půl.
T: Po roce a půl.
P: Tak jak se dcera postupně začala zlepšovat, potom jí nasadili tu ketogenní dietu a ona tak dobře zabrala, tak samozřejmě i mně se udělalo líp, protože jsem viděla… Ono je to takové hrozně těžké sledovat to svoje dítě, které je nemocné, má problém, vy jí nemůžete pomoct. A ještě ke všemu ani léky nezabírají a ani doktoři si s tím neví rady, tak vlastně co bude dál, člověk neví. Tak samozřejmě je z toho hrozně zničený.
T: Vyhledala jste vy sama třeba odbornou pomoc?
P: Ano, docházela jsem k paní psycholožce na psychoterapii.
T: Pomohlo vám to?
P: V určitých oblastech určitě. Smířit se s dceřinou nemocí mám ale problém doteď, ještě jsem se s tím pořád nesmířila. V určitých oblastech, v té akutní krizi možná jo, ale takhle dlouhodobě s tím pořád bojuju.
T: A chodíte ještě k té paní psycholožce?
P: V současné době jsem tam dlouho nebyla, teď už nějakou dobu. Dojížděla jsem tam pravidelně, ale teď už jsem tam delší dobu nebyla, neměly jsme smluvený termín a nějak mě nenapadlo se objednat znova, takže teď jsem tam nebyla.
Další zkušenosti:
Andrea popisovala různé pocity, které prožívala v souvislosti s onemocněním dcery, která se narodila s kombinovaným postižením.
Eva mluvila o tom, jak prožívala epilepsii svého syna.
Míšapodhradí hovořila o tom, jak se cítila během záchvatů, a o tom, jaké obavy prožívala.
Lucie se z deprese dostala díky zlepšení zdravotního stavu dcery a díky terapii.
Petr K popsal, jak zvládal situaci, když měla jeho dcera vážné pooperační komplikace.
Petra36 popisovala, jak prožívala nejnáročnější období, pro jejího partnera to bylo nepředstavitelné a má jeho obdiv.
Michael a Jana mluvili o tom, co jim pomáhá se zrelaxovat.
Erika hovořila o tom, jak důležitá je pro ni zejména opora partnera, rodiny a přátel.
Kateřina hovořila o tom, co jí pomohlo zvládnout onemocnění syna v náročné životní situaci.
Lenka byla mnohem klidnější, když svému synovi pořídila náramek s informacemi o epilepsii.
Jiří a Michaela hovořili o tom, jak přijali onemocnění svého syna.
Lucka popsala, jak zvládala onemocnění syna a co jí pomohlo.
Martinovi pomáhali při vyrovnávání se s epilepsií jeho syna vize lepších zítřků.
Miroslav hovořil o tom, jak synova epilepsie změnila jeho hodnoty a postoj k životu.
