Kateřina hovořila o tom, co jí pomohlo zvládnout onemocnění syna v náročné životní situaci.
Kateřina
- Věk dítěte v době rozhovoru: 4 roky
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 6 týdnů
- Věk rodiče v době rozhovoru: 33 let
Textová verze
T: A jak vy sama to zvládáte, to onemocnění vašeho syna?
P: Někdy je to složité, někdy člověk si – když to řeknu otevřeně – pobrečí večer, že by to radši vztáhl na sebe. Nicméně je to tam a už to neovlivním. Nemá smysl se tady hroutit z toho a nevím co, a holt je to tam, musíme to zvládnout, musíme se tomu postavit stejně jako cukrovce, stejně jako všemu ostatnímu, nic jiného nezbývá.
T: A vyhledala jste i odbornou pomoc – psychologa?
P: Ano.
T: Lékaře?
P: Kvůli epilepsii ne.
T: A kvůli té cukrovce ano?
P: Jo, protože ta diagnóza mě semlela tehdy hodně. My jsme byli víc než měsíc v nemocnici, tam to bylo na psychiku už hodně tvrdé.
T: Co vám tehdy pomohlo zvládnout tu situaci s cukrovkou?
P: Víceméně pomoc spousty dobrých lidí. To, že poslali synovi hračky, protože teď momentálně byla situace i v té době složitá s tím, že mě pán, který mně pronajímal byt, okradl úplně o všecko, i o aktovku dceři do školy. A teď momentálně já jsem s malým v azylovém domě, začínám úplně od začátku, nemám vůbec nic a snažím se to nějak zvládnout, ale vždycky ta pomocná ruka se, v uvozovkách, hodí.
Další zkušenosti:
Andrea popisovala různé pocity, které prožívala v souvislosti s onemocněním dcery, která se narodila s kombinovaným postižením.
Eva mluvila o tom, jak prožívala epilepsii svého syna.
Míšapodhradí hovořila o tom, jak se cítila během záchvatů, a o tom, jaké obavy prožívala.
Lucie se z deprese dostala díky zlepšení zdravotního stavu dcery a díky terapii.
Petr K popsal, jak zvládal situaci, když měla jeho dcera vážné pooperační komplikace.
Petra36 popisovala, jak prožívala nejnáročnější období, pro jejího partnera to bylo nepředstavitelné a má jeho obdiv.
Michael a Jana mluvili o tom, co jim pomáhá se zrelaxovat.
Erika hovořila o tom, jak důležitá je pro ni zejména opora partnera, rodiny a přátel.
Kateřina hovořila o tom, co jí pomohlo zvládnout onemocnění syna v náročné životní situaci.
Lenka byla mnohem klidnější, když svému synovi pořídila náramek s informacemi o epilepsii.
Jiří a Michaela hovořili o tom, jak přijali onemocnění svého syna.
Lucka popsala, jak zvládala onemocnění syna a co jí pomohlo.
Martinovi pomáhali při vyrovnávání se s epilepsií jeho syna vize lepších zítřků.
Miroslav hovořil o tom, jak synova epilepsie změnila jeho hodnoty a postoj k životu.
