Bolesti svalů a/nebo kloubů jsou jedněmi z nejčastějších příznaků lymeské borreliózy. Mohou se objevit ve všech stadiích onemocnění. Až polovina nemocných se s nimi setká už brzy po nákaze, kdy je v rámci tzv. chřipce podobných příznaků provází únava, malátnost, bolesti hlavy a teplota. Přejde-li onemocnění do dalšího stadia, jde většinou o občasné či stěhovavé bolesti (artralgie a myalgie), které (ač mohou být subjektivně velmi intenzivní) nelze doložit nálezem svědčícím o poškození tkáně nebo zánětu. V pozdním stadiu borreliózy (řadu týdnů až měsíců po nákaze) se pak může rozvinout tzv. lymeská artritida, která je objektivně zjistitelným kloubním zánětem a za jejíž součást se považuje i postižení svalů (velmi časté jsou myalgie, vzácně se může objevit myozitida). Přestože je (většinou alespoň 4 týdny trvající) antibiotická terapie u většiny pacientů úspěšná, nejsou vzácné ani případy, kdy je potřeba léčbu opakovat a případně přistoupit k nitrožilnímu podání antibiotik. Efekt léčby je možné hodnotit až s větším časovým odstupem, protože artralgie, myalgie i artritidy (i v případě úspěšné léčby) běžně odeznívají velmi pozvolna, v průběhu několika měsíců. Relativně výjimečně (asi v 10 % případů) může lymeská artritida přejít i do chronické formy a potíže mohou přetrvávat i po opakovaném přeléčení antibiotiky. V těchto případech se pak pacienti léčí symptomaticky (terapie je zaměřená na tlumení bolesti) nebo imunosupresivně(potlačováním imunitní odpovědi organismu) (pozn.1,2,3).
V této části lidé popisují své zkušenosti s konkrétními problémy pohybového aparátu způsobenými lymeskou borreliózou, jejich průběh a trvání, léčbu i důsledky těchto potíží.
OBSAH STRÁNKY
Část lidí, kteří onemocněli lymeskou borreliózou, nezmiňovala vůbec žádné problémy s klouby či svaly. Další takové obtíže měli, ale nebyli si jistí, zda tyto bolesti pohybového aparátu souvisejí s borreliózou, nebo mají jinou příčinu. Anežka si myslela, že její bolesti kolen mohly být i od zimy. Eva trpěla revmatoidní artritidou, takže bolesti kloubů zprvu považovala za revma. Také Jaroslava si nejprve myslela, že trpí buď revmatoidní artritidou, nebo borreliózou. Vojtěchovi doktor řekl, že mu problémy pravděpodobně způsobuje dialýza, na kterou dlouhodobě docházel. Teprve když skoro přestal chodit, krevní testy k jeho překvapení prokázaly borreliózu. Další lidé považovali bolesti za možný následek fyzického výkonu nebo přetížení.
Někteří lidé hovořili o bolestech svalů. Janu bolela stehna, u Lady se k tomu objevily i křeče v lýtkách. Kromě svalů rukou a nohou se u některých lidí projevily i bolesti zad či páteře. Někdy se objevilo i brnění, třes, snížená citlivost končetin, neuropatie, zatuhnutí šíje či krku a další svou povahou spíše neurologické obtíže. Zřídka se vyskytly i svalové záškuby nebo tiky. Někteří pociťovali svalovou slabost nebo únavu. Lada popisovala slabost končetin, Michaela a Libuše zažívaly pocit těžkých nohou, Libuši se také podlamovala kolena. Vojtěcha a Mária trápily svalové horečky.
Lidé, kteří měli zkušenost s lymeskou borreliózou, popisovali celou řadu obtíží se svaly nebo klouby, ať už v počátcích onemocnění, dalších etapách, během léčby, nebo i po ní. Společným tématem mnoha lidí byla bolest kloubů. Velmi často hovořili o bolesti kolen nebo kyčlí, některé bolely i jiné větší klouby jako ramena nebo kotníky. Eva trpěla bolestí zápěstí, Marka nebo Pavla trápila bolest loktů. Další lidé se potýkali s bolestí malých kloubů na prstech. Jarda zmiňoval záněty a otékání kloubů, nateklé klouby trápily i další lidi s nemocí. Robert měl pocit, jako by měl v kolenou písek. Jana zmiňovala vedle dalších kloubních potíží i bolesti pánve.
Tiep a Bedřich vyprávěli, že měli problémy pouze se svaly. Některé lidi během nemoci naopak trápily jen klouby. Marie si v tom směru stěžovala na bolesti rukou, Michaelu a Jaroslavu zase trápily převážně nohy. V dalších případech se lidé potýkali jak s bolestmi kloubů, tak i svalů. Část lidí, se kterými jsme si povídali, popisovala stěhování bolestí, jiní zas postupné rozšiřování nemoci a s tím související zasahování bolestí do dalších a dalších částí těla. Ladu nejdříve začaly bolet velké klouby, potom se přidaly klouby na prstech. U Mirky se k bolesti kolen časem přidružily bolavé kyčle. Jardovi se bolesti různě stěhovaly po těle a jednotlivých kloubech. Někteří lidé si vybavili, že se u nich bolesti šířily od místa přisátí klíštěte. Bedřich měl klíště na levé části hýždí a bolesti se u něj prý projevily jenom v levé polovině těla: nejdříve ve stehnu, pak v lýtku a pak jej začala bolet levá ruka, kterou měl celá léta nepohyblivou a méně citlivou. Marcela měla klíště přisáté na kotníku a po nějakém čase ji začaly bolet kotníky a kolena. Petr D., kterému se klíště přisálo v intimních partiích, zmiňoval mezi prvními příznaky bolesti v tříslech. Několik nemocných si všimlo, že se u nich bolesti projevily nejprve nebo nejvýrazněji v místech, která byla už před nakažením borreliózou nějak oslabená nebo poškozená.
Zatímco někteří lidé vnímali postupný nástup bolestí nebo jejich šíření, další vyprávěli o náhlém propuknutí potíží. Marka v autě zničehonic přepadla bolest zad a loktů, náhlé velmi silné bolesti nohou spolu s dalšími příznaky zažil i Tomáš M. Marcela popisovala zhruba půlroční postupné zhoršování bolestí. Během onemocnění někteří lidé zakoušeli permanentní bolesti, u jiných se intenzita střídala. Bedřich zažíval střídání úporných bolestí se zhruba tříhodinovým stavem úlevy. Tomáš M. nebo Petr E. popisovali náhlé odeznění potíží. Lada se zmínila o chvilkových silných bolestech, které se objevovaly zhruba jednou za měsíc. Někteří lidé s onemocněním popisovali své bolesti jako „hrozné“, „strašné“ či „příšerné“. Jana mluvila o „bolesti jako prase“. Tomáš M. přiznal, že ho nohy bolely jako nikdy předtím. Mária naopak odbývala bolesti kloubů jako „hlouposti“ nebo „drobnosti“ oproti jiným (především neurologickým či psychickým) projevům nemoci, které ji osobně trápily a zneklidňovaly ještě více.
Častým důsledkem bolestí svalů nebo kloubů byly problémy s chůzí. Marcela nemohla chodit v práci, ve které to bylo potřeba, takže nakonec musela na nemocenskou. Bolest kolen jí pak znemožňovala chůzi i běhání. Některým lidem dělalo problémy chodit po schodech. Petr E. vzpomínal, že kvůli bolestem skoro pokulhával. Někteří popisovali, že kvůli potížím sotva chodili. Problémy s chůzí Vojtěcha, Mirku a Alenu dokonce přiměly používat berle. Jana kvůli těžkým nohám nemohla stát. Někteří lidé v souvislosti s bolestmi svalů a kloubů mluvili o celkovém úbytku pohyblivosti. Jiřina přestala cvičit, věnovat se turistice a musela se vzdát i zahrádky. Poničené klouby Jaroslavě znemožňovaly ohýbat nohy nebo si sednout na bobek a celkově ji velmi omezily v jejích dříve četných a milovaných pohybových aktivitách. Eva vedle dalších problémů s pohybovým aparátem zažila i úpornou bolestivou křeč, kdy se nemohla otočit v posteli. Vojtěch kvůli bolestem zad nemohl spát a celé noci trávil v polosedu. Aničce svalová slabost nejen znemožnila sport, ale ztěžovala i domácí práce, nebo dokonce běžné úkony jako oblékání.
Závažnost a trvání bolestivých příznaků závisely na tom, zda šlo o standardní průběh nemoci se včasnou diagnózou a dobře účinkující léčbou, nebo o komplikovaný a dlouhodobý průběh. Někdy bolesti přicházely postupně, jindy se potíže objevily doslova ze dne na den. Někteří lidé během nemoci zažívali střídání období bolestí kloubů či svalů s obdobím úlevy, a to v závislosti na stadiu onemocnění nebo absolvované léčbě.
Nemocní, kteří si nebyli jistí příčinou svých potíží, absolvovali před diagnózou a léčbou lymeské borreliózy ortopedické vyšetření nebo rehabilitace. Mirce lékař předepsal léky na bolesti. Také Jiřina začala brát prášky proti bolestem, kvůli vedlejším účinkům je ale vysadila.
Někteří lidé hodnotili reakci bolestivých stavů na antibiotickou léčbu borreliózy. Vojtěchovi i Jardovi antibiotika ulevila od bolestí, také Jana přiznala úlevu během léčby. Michaele obvodní lékař původně diagnostikoval stafylokoka a streptokoka a předepsal jí antibiotika užívaná i k léčbě borreliózy. Během pár dní ji začaly bolet nohy. Část lidí uváděla, že některé příznaky u nich i po léčbě borreliózy přetrvaly nebo se vrátily. Marcela začala po několika letech znovu pociťovat bolesti kloubů, návrat bolestí po nějakém čase od antibiotické léčby potvrzoval i Vojtěch. Tomáš M. vypozoroval návrat příznaků s pravidelností zhruba každé tři týdny s tím, že během braní antibiotik se mu vždy ulevilo, po čase se však příznaky opět objevily. Jiřina v souvislosti s antibiotickou terapií uváděla úplné vymizení svalových bolestí, později ji však začaly bolet klouby.