Zpět na Jiná odborná péčena téma

Lindin syn měl tři logopedky současně.


Linda

  • Věk v době rozhovoru: 30 let (Linda), 4 roky (syn)
  • Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
  • Sluchová ztráta dítěte: těžká
  • Kompenzační pomůcka: kochleární implantáty

Textová verze


T:To zní jako docela časově náročné, že se učíte znakový jazyk, chodíte na rehabilitace. Jak to všechno stíháte? 

P: Syn má celkem tři logopedky, k tomu chodíme na rehabilitace, teď momentálně na tripování a já chodím na kurz znakového jazyka. Zvládám to, protože je pravda, že nemám možnost se nechat zaměstnat, takže jsem se synem doma a on chodí do školky jen na dopoledne, po obědě si ho beru domů a logopedie a ostatní záležitosti zvládáme tak, že některé dny jde místo školky na logopedii, takže do školky jde 2krát, 3krát týdně.

T: Proč má syn tři logopedky? 

P: Postupem času se nám všechny nabalily a syn si na ně zvykl, má je rád a díky tomu nám vychází jedna logopedie týdně, takže jednu konkrétní logopedku má vždy jednou za 3 týdny a takto je obměňujeme, protože syn za prvé s každou jinak spolupracuje a taky od každé si vezme něco jiného.

T: A na každé logopedii se dělá to samé? Není to zaměřené různými směry? 

P: Každá logopedka se asi zaměřuje na něco jiného. Jedna se synem zkouší artikulaci určitých hlásek, jako třeba V. Druhá se synem cvičí různé zvuky přes zvířátka, jako třeba bů, mé atd. A ta třetí se zaměřuje na procvičování artikulace. Opravdu, z každé si vezme něco, každá preferuje něco jiného a myslím si, že teď už je to tak ustálené, že to synovi vyhovuje, už je tak naučený, zvyklý. 

Další zkušenosti:

Podle Mirky byly kompenzační pomůcky a logopedie základem pro to, aby děti fungovaly v kolektivu a v životě.

Lindin syn měl tři logopedky současně.

Petra si neuměla představit, co bude půlroční dítě dělat na logopedii.

Manžel Barbory je Portugalec, dcera se učila od narození dva jazyky a využila logopedii ve dvou státech.

Lucie byla ke službě rané péče nejprve skeptická.

Pro Petru byla raná péče zdrojem informací.

Pavel popisoval spolupráci s ranou péčí.

Hana popisovala, jak probíhala její spolupráce s SPC.

Pracovnice speciálně pedagogického centra pomohla Evě v komunikaci se školou a v dalších oblastech.

Davidova dcera navštívila preventivně psychologa.

Linda vyhledala psychologa, aby věděla, jak synovi pomoci.

Michaela byla překvapená, kolik organizací pro lidi se sluchovým postižením existuje.

Pavla se nakonec rozhodla využít stacionář, kde měla dcera všestrannou péči.

Rostislav vyzdvihoval spolupráci s logopedkami a pobyt, který pořádaly.

Podle Ondřeje bylo důležité, aby se oba rodiče účastnili pobytů pro rodiny dětí se sluchovým postižením.