Robertův syn měl chudší slovní zásobu.
T: Vy jste se těch vyšetření taky účastnil?
P: Ano. U toho vyšetření jsem byl vlastně víceméně vždycky a samotné zjištění vady sluchu přišlo tedy hodně pozdě. Tím synovi uteklo dost věcí, co se týká slov, a do dneška s tím bojujeme v tom smyslu, že český jazyk má tolik slov a významů, že syn neví, co je třeba kopec a hora. Třeba když děláme úkol a čteme článek, musíme ten článek rozebrat dopodrobna a vysvětlit mu, co které slovo znamená, aby si prostě udělal takový svůj obraz. Je toho spousta, třeba že strom má kořeny a listy, není to jenom strom. Syn pod tímto pojmem vidí jenom strom, ale strom má větve, kořeny, kmen, a to ještě syn neznal. Kdežto už v té škole, když to v té první třídě začali probírat v prvouce, tak tam byl nějaký ten náběh a už trošičku ví, co je co, už má v trošku větší slovní zásobu.