Zobrazit menu tématu

Učení a trénink paměti

Vzhledem k tomu, že lidé, se kterými jsme mluvili, často pociťovali problémy v oblasti paměti nebo myšlení, snažilo se mnoho z nich udržovat svůj mozek aktivní. Mluvili o možnostech jejich tréninku. Dalším tématem bylo učení, mluvili o tom, jakým způsobem se vzdělávají a jak se schopnost učení s věkem změnila.

Nejčastěji lidé trénovali svou paměť luštěním křížovek nebo sudoku. Někteří z nich sledovali vědomostní soutěže v televizi. Mezi dalšími aktivitami, které považovali senioři za prospěšné pro udržování mysli v dobré kondici, bylo čtení, příprava aktivit pro druhé nebo práce s počítačem.

Podle paní Evy potřebuje hlava přemýšlet, sama luští křížovky a čte, její manžel zase sleduje zprávy, aby si udržoval přehled.
To tělo potřebuje ten motor nějakej. To když se zastavíte, no, tak se zastaví celý tělo, to prostě nejde. Ne? Aji ta hlava. To jak přestanete přemejšlet nebo prostě se přestane myslet, nebo taťka aspoň třeba teďka ty zprávy nebo to, ale dobře, ale má trochu přehled vo tom, jo ale, musí o tom přemejšlet, no. To bez toho to nejde. Já mám ráda křížovky, já mám ráda knížky jako tohle, ráda si přečtu něco, hlavně teda z historie bych řekla, takový ty slaďáky to já nemusím a máme rádi tu přírodu, no. Ta příroda ta nás drží. My jdeme do kostela do přírody, abych vám pravdu řekla. 

Profil:

• Jméno: Paní Eva
• Věk v době natáčení: 76 let
Zobrazit celý profil

Paní Marie H. si cvičí svoje schopnosti četbou, přípravou kroužku náboženství nebo řešením problémů s počítačem.

Trenujete nějak své schopnosti, dovednosti? (pauza) Trenujete?

No, tak, jak bych řekla, trénuju. Teda křížovky, to není moje, jako. Myslím si, že tím čtením nebo tady tím (hm), že se musím teda na to náboženství připravovat nějak, abych jim tam něco těm dětem povídala. Tak to taky je takový jako trošku to, no. Jinak.

Učíte se novým věcem?

No. Musím, no, ae že bych to vyhledávala, (smích) jako.

Co například?

(hm) Tak na tom internetu. Dycky, když mně tam změní jinou verzi, tak to tam musím nějak se k tomu propracovat.

Profil:

• Jméno: Paní Marie H
• Věk v době natáčení: 65 let
Zobrazit celý profil

Někteří senioři se snažili být neustále v obraze a zajímat se o okolní dění, což jim pomáhalo udržet svou mysl aktivní. Pravidelně četli noviny nebo sledovali zprávy, považovali se za zvídavé. Paní Maťka cítila ve stáří potřebu zajímat se o okolní svět víc než dřív. Začala častěji sledovat různá zpravodajství.

Pan Vašek je zvídavý a snaží se rozšířit svoje obzory, pokud jde o něco, co ve svém životě využije.
Když už teda není vyhnutí, tak zase naopak se do toho zakousnu a chci vědít, proč je to tak a proč to takhle a chci to až do detailu, prostě vědít, jak by se to dalo a co todle všecko, jo, tak jako. Tak i v tomhle, dá se říct, že, že, že trénuju některý věci, nebo se snažím pochopit a rozšířit si tak nějak ty. Ale jenom tam, kde to potřebuju. Jako že bych studoval něco, vo čem nevím, že to budu někdy potřebovat, tak to teda to, to nikdy nebylo. Ale potom, když už mě jako situace donutí, tak vob- zase vobráceně se do toho, jak se říká, zakousnu a chci vědít, proč to tak musí a proč je to tak, a chci to vědít celý a jsem protivnej a.

Jste ochotný se učit novým věcem? 

Pokud je budu potřebovat, nebo pokud mě situace donutí, abych- (ee) že ty věci potřebuju, pak teda ano, ale jinak jako říkám preventivně dopředu, jednak vím, že to je zbytečný, protože to hned zapomenu, to jako jo. Já třeba si i- i v tej manuelní. Já něco vymyslím, něco lepšího než bylo předtím, jenže bohužel, když to mám dělat podruhý, tak už nevím, jak to bylo.

Profil:

• Jméno: Pan Vašek
• Věk v době natáčení: 74 let
Zobrazit celý profil

Vás baví sa učiť nové veci, že?

Ano, strašně. Strašně mě to baví. Jako, nesnáším, když něco nevim. Ale nepamatuju se, když jsem byla ve škole, že bych teda tohle nadšení měla, i když jsem měla pořád jedničky a vyznamenání, občas samozřejmě nějakou dvojku taky. Tak, že bych prahla po něčem, co jsem neměla zrovna se učit, to ne, tehdy ne, ale. Jo, jedna věc je zajímavá. Co jsem v tom důchodu, tak musím, mám, mám prostě touhu zaměstnávat mozek. Vadí mně, když jsem někde, a-a nemám tam nic, tak aspoň ty křížovky. Nebo čtu teda hrozně ráda. Teď čtu pětatřicetidílnou ságu, ságu rodu Morlandů. Což je historie Anglie od patnáctého století. A ta autorka (ehm) si (ehm) v každém tom dílu uvádí literaturu, ze které čerpala, což je vlastně všechno historická literatura, takže to odpovídá skutečnosti. Jenom ti lidé, ten román zabudovaný vlastně do té historické souvislosti, ten je z části vymyšlen. Takže jsem úplně nadšená, že to má pětatřicet dílů, že mám co číst.

Profil:

• Jméno: Paní Milena
• Věk v době natáčení: 78 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé trénovali svou mysli i jinými způsoby. Pan Václav si procvičoval pozornost řízením, paní Jiřina si si udržovala slovní zásobu a plynulé vyjadřování tím, že se snažila mluvit co nejčastěji s lidmi. Paní Denny si zase při procházce opakovala násobilku. Paní Leopolda mluvila o tom, že si paměť procvičuje v klubu pro seniory. Tréninku paměti nebo myšlení pomáhá podle některých seniorů jakákoli aktivita, u které musí člověk přemýšlet.

Paní Denny trénuje svou paměť při procházkách, třeba opakováním násobilky.

Hm, dobře. Tak a trénujete nějakým způsobem svoje schopnosti nebo dovednosti?

No tak, trénuju… Tak člověk třeba tím, že čte jako nebo, že si v lese opakuju známý slova, teda slova, který, na který si vzpomenu jako jo, anebo teď jsem vzpomínala, že třeba dneska, v lese jsem na to vzpomněla, že dneska třeba děcka vůbec neumí násobilku. Nás dřeli, nás tak, nás dřeli násobilku, malou, velkou. Tak jsem si opakovala velkou násobilku a párkrát jsem se aj zasmála, že jako, že jsu dobrá. Jako myslím to jako ironicky. Jo, tak jsem si to musela znovu spočítat. No tak, tak já se třeba bavím, jo? Pes se pak dívá, s kým mluvím, protože já to říkám nahlas, že? No tak, dobrý, dobrý je to.

Profil:

• Jméno: Paní Denny
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé paměť ani myšlení cíleně netrénovali a o okolní dění se spíše nezajímali. Důvodem byly v některých případech zdravotní problémy.

Paní Marie E. svoje duševní schopnosti procvičuje málo a dění okolo už ji nezajímá jako dřív.

Jo. Trénujete nějaké svoje schopnosti ještě?

No to taky se musím přiznat, že netrénuju, že nebo jenom velice málo no, ty duševní, že tak nějak v tom jsem zakrněla, protože už míň čtu, už taky prostě kvůli těm očím a no, nejsem taková, tak mě nezajímá jako třeba to dění okolo jako dřív, že jsem prostě bez no, že jsem si vždycky přečetla noviny a tak teď už mě to tak jako moc nezajímá no.

Profil:

• Jméno: Paní Marie E.
• Věk v době natáčení: 71 let
Zobrazit celý profil

Velká část seniorů uvedla, že je pro ně učení celoživotní proces. Učí se i prostřednictvím běžných každodenních aktivit (např. pokud musí něco opravit). Někteří z nich navštěvovali počítačové nebo jazykové kurzy. Paní Denny se učila malovat a paní Ludmila hře na varhany. Paní Františka plánuje, že by s kamarádkou začala chodit na univerzitu třetího věku. Někteří lidé před učením preferují jiné aktivity. Paní Marie E. dává třeba přednost fyzické práci.

Paní Milena je k učení motivovaná, chodila na kurz práce s počítačem a naučila se pracovat s fotografiemi.
Tak, když jsem se v těch sedmdesáti naučila na počítači, což byla zase zásluha té naší předsedkyně, protože jednou se při cvičení zeptala: „Nevadí vám, že jsme počítačově negramotní?“ Takže já jsem byla první, kdo zved ruku, že mně to teda strašně vadí, i když manžel už před tím (ehm) asi čtyři roky na počítači pracoval, tak já jsem ho s velikým obloukem obcházela. Protože von není dobrý pedagog a ta paní zařídila, že jsme – nás bylo jenom asi osum, co jsme se chtěli naučit ještě (ehm) zvládnout ten počítač, tak (ehm) se domluvila s ředitelem devítiletky a oni nás zařadili mezi deváťáky. Takže ti deváťáci si nás rozebrali a učili nás deváťáci, pod dohledem paní učitelky. Což bylo úplně skvělý. Ani moje vnoučata nebyly ochotný mě ty začátky naučit. No, a protože nás to hrozně bavilo a je taky a i paní učitelka říkala, že oni se víc naučí tím, že nám to musí vysvětlovat, tak jsme ještě potom šli v září znovu. To už nás zase měla ta další, vlastně, třída, takže další deváťáci. No a to mně úplně stačilo k tomu, abych si potom pátrala po všem možném. No a zaujala mě, protože já ráda fotografuju, tak mě zaujala práce s fotografií. Tak jsem se naučila dělat koláže, který jsem už vystavovala taky na výstavě. A ty dělám dodnes, když někdo potřebuje, samozřejmě všechno zadarmo, já jsem za nic nedostala ani korunu, za ty aktivity, to vůbec ne. Když tančíme někde na veřejnosti a dostaneme limonádu, tak jsme šťastný. To je všechno, všechno jenom dobrovolná záležitost. No a tak, ty koláže, no a potom vlastně díky mému spolužákovi z gymnázia, když jsme se sešli na nějakém sjezdu, tak jsem zjistila, že umí víc než já. No a přes Skype občas mně poradil něco, takže teď dělám i prezentace s hudbou.

Profil:

• Jméno: Paní Milena
• Věk v době natáčení: 78 let
Zobrazit celý profil

Paní Marie absolvovala kurz práce s počítačem, i když se toho nejprve bála, zjistila, že nebylo čeho.
Když sem byla, končila sem prostě na poště, šla jsem, přecházela sem do na- na- do tý pekárny, tak pak tam přišel jinej vedoucí, který nabé- který nabíral prostě pracovníci zpět, který jako byli dlouhodobý, no, tak přišli za mnou, abych se vrátila na tu poštu. No já sem vo tom přemejšlela a teď sem si říkala: Pane Bože, musela bych bejvala do Budějovic na počítače. Tak sem si říkala, no, to já nezvládnu. Určitě bych to nezvládla. Tak sem zůstala (ee) v těch pekárnách dělat, což neska mě mrzí, protože se stalo to, že paní učitelka se mě zeptala, mám dojem v druhé třídě, že byl Páťa, se mě zeptala, říká: Paní Binderová, chci vaší mailovou adresu. A já říkám: A já jí nemám. Nó a počkejte, ale dyť Patrik říkal, že máte internet. Já povídám, no internet mám, ale prostě mejlovou adresu nemám, protože s tím neumím dělat, jo. Povídám, to je na, na počítači je kluk, jo, prostě sme mu ho koupili. A vona říkala, no nic, dejte mi teda telefon, jo, nic se neděje. Jenomže což mě zamrzelo a říkám mužovi doma, říkám člověče, mladý tam lidi a já sem si tam připadala jako ten starej blbec, kterej neumí nic. Tak sem (ee) se přihlásila na kurz na počítači a prostě, kterej jsem absolvovala a na tom počítači sem se naučila, jo.

Úžasný.

Jo (smích) A dneska si říkám, že s-, že sem měla tehdá vopravdu vodejít s tý pekárny a věnovat se tomu, čemu sem se dříve věnovala, jo, no. I když zase sem se naučila zase jiný věci, naučila sem se zase různý věci, který sem neuměla, jó, tak vono to taky k něčemu bylo dobrý, jo, ale prostě tohlecto mě mrzí, že sem se toho bála, vlastně, že nebylo se čeho bát.

Profil:

• Jméno: Paní Marie
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Paní Denny se učí malovat a podporovat tím práci mozkových hemisfér.

Učím se malovat. To mně dcera koupila jako knížky a to je jako na podporování té mozkové sféry kterési, že? Tak ale teďka ňák, já spíš v zimě. Jako ale dřív jsem uměla malovat, teďka už neumím. Protože já jsu, za naší doby to bylo, já jsu přeučenej levák, víte? Takže to je takový, já dělám všechno pravou rukou a doleva nebo, tak člověk neví, jak to v té hlavě vlastně má srovnaný. Tak se učím jako takový ty jednoduchý kresby jakože. Tím se člověk zabaví.

Profil:

• Jméno: Paní Denny
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

V souvislosti s učením někteří lidé zaznamenali problémy. Ty souvisely se zhoršenou pamětí a schopností koncentrace. Některým lidem učení znesnadňovaly zdravotní problémy. Paní Ludmila se těšila, že se ve stáří bude učit cizí jazyky, ale velmi se jí zhoršil zrak, a tak se jim nevěnuje. Lidé také popisovali, že pokud mají potíže s učením, prožívají negativní emoce.

Paní Marie C. se chtěla učit jazyky, ale s učením má již problémy, jednou z příčin je špatná paměť.

Já mám, já říkám, já třeba bych si s děckama začala angličtinu, to vůbec ne to, to vůbec nevím, jak se který písmenko čte, ale třeba tu němčinu, nebo taklek, ale já vím, že znám těch pár základních slovíček, ale věřím, že jsem to už tolikrát se snažila začít a vždycky jsem skončila já nevím, támlek u třetí lekce. Jsem viděla, že je to zbytečný. Já si to nezapamatuju, ty slovíčka. Možná že kdybych v tom prostředí žila, že to přijde automaticky, jo jako, nějak taklek, ale asi bych zase zapomněla česky. Já říkám, tady, já mám teďkon v současný době můj problém při stárnutí, ta pam, ta paměť. A všichni si myslí, že, no né všichni, většinou jako mně říkaj, že sem nesoustředěná, to blbost, nesoustředěná, já se soustředím moc dobře, a ještě to je horší.

Teď už na to nemám, aby sem se učila.

Profil:

• Jméno: Paní Marie C.
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Pan Josef nemá rád, když mu něco nejde, překonal však problémy a naučil se pracovat s počítačem.

Tak a jste ochotný učit se novým věcem?

No, ochoten, (pauza 6s) možná i jo, ale když mně to nejde, tak to pak jsem to, špatnej, Jo to to to, to jaksi to zavrhnu nebo, já nevím, jak bych to řek, konkrétně třeba s počítačem, jo. To, to vám řekne 99 procent starších lidí, že teda má s tím problémy, s tím počítačem. Já vůbec, v práci na něm, já sem pořídil jsem si počítač nebo respektive manželce. Protože ona v práci s tím dála, nebo s tím přišla do styku, a přes počítač jaksi komunikovala, další výrobní procesy, a todle to. Takže pak, když odešla do penze, tak ji jakoby chyběl, no takže jsem počítač koupil a já jsem se postupně tak nějak na tom jakoby učil, ale to bylo samouk. Pokud něco jsem nevěděl nebo to, tak mně žena poradila, takže jaksi ve spolupráci s ní, jsem do toho jaksi přicházel. Pak teda žena vodešla a bylo to takový jakoby přerušení (pauza 3s) , v tý mý záliby v tom na ten počítač jít, no, i když jako, zas přes fotografie jsem se k tomu vrátil a musel jsem se naučit s tím dělat. No, ale byly okamžiky, kdy jako mně vopravdu, že já vůbec se na to hodím. Sám si vařím, sám si peru, proč to vůbec dělám, že jo. No, takže, takže to no, ale zas díky vnukovi, kterej vlastně s tím počítačem dělaj ve škole, že jo a to, tak mně jako ukázal cestu a naučil mě nějaký ty věci, i když to taky není žádnej zázrak.

Profil:

• Jméno: Pan Josef
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé mluvili v souvislosti se vzděláváním o vlastním osobnostním růstu. Pan Zbyněk pracoval na rozvoji své osobnosti a navštěvoval různé sebezkušenostní kurzy a terapie. Pan Vranov a jeho žena se každodenně věnovali duchovnímu tréninku prostřednictvím četby a modlitby.

Pan Zbyněk se chce studiu věnovat i v budoucnu, kromě četby se na sobě snaží pracovat např. prostřednictvím terapií.
Rád bych ještě v budoucnu si užil trošku, měl trochu času pro sebe. A prožíval ho v tom, v tom přemýšlení a v tý meditaci a v tom studiu, protože to studium mě asi nikdy neopustí, takže rád bych četl hodně, rád bych studoval a rád bych se zabýval tou, těmi, tou zahra- tím zahrádkářením a slepičkami a odpočíval při tom, takže tak vidím svoji budoucnost. (hm).

Trénujete nějak své schopnosti, dovednosti?

Ano. To je ta, to je ta aktivita fyzická, aktivita psychická na nějakých úrovních, takže studuju knihy, který jsou tady takto zaměřený a snažím se naslouchat, snažím se prodělávat terapie různýho typu a tak. To jo.

Profil:

• Jméno: Pan Zbyněk
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil



Copyright © Hovory o zdraví 2014 - 2019, všechna práva vyhrazena.     |       Webdesign studiolkm.cz