Zobrazit menu tématu

Zkušenosti se zdravotní péčí

Není překvapivé, že lidé ve vyšším věku mají často bohaté zkušenosti se zdravotní péčí. O jejich zkušenostech pojednáváme na této stránce. Najdete zde, jaký postoj mají ke zdravotníkům, s čím jsou spokojení a co by se podle nich mělo naopak zlepšit.

Kromě obvodních lékařů navštěvovali lidé, se kterými jsme hovořili, specialisty, kteří se věnují konkrétním zdravotním problémům. Většina participantů měla s lékaři a dalšími zdravotníky dobré zkušenosti a chválili jejich přístup k pacientům. Někteří z nich také zaznamenali, že ve zdravotnictví oproti minulosti došlo k výraznému zlepšení.

Pan Pavel zaznamenal, že se zdravotnictví v ČR velmi zlepšilo a má k němu tedy lepší postoj než dřív.

Já myslím, že, že nemocnice a vůbec zdravotnická oblast, ta doznala výrazného zlepšení, výrazné změny a většinou k lepšímu, zase za těch posledních 25 let, i když to taky mělo svůj vývoj. Takže mám rozhodně lepší pocit, než, než tak jak sem zdravotnictví vnímal dříve. Tak tady, a- a vím, že je tady hodně, hodně problémů a ty budou vždycky. A- ale určitě, myslim si že ať, a je to odrýsované od politiky, že jo, to je taky s tím hraje nějakou roli, ale že tady, tady se to vyvíjí dobře a že když to člověk vidí v těch nejvyspělejších zemích, jak funguje tam zdravotnictví, že nikde, nikde ani tato oblast není dokonalá, má hodně daleko od dokonalosti, tak ani tady nemůže být všecko úplně super, super dokonalé. Tak já si myslím, že a možná je to i tím, že, že sem takový od přírody optimista, že se věci v této oblasti dobře, dobře nesou. Já bych řek že jo.

Co, co zdravotní péče, postrádáte ve vašem věku? Postrádáte něco?

Ne- u- možná je to hodně osobní, protože mám to štěstí, že mě tak nějaké větší nemoci nepostihly, tak (ee), tak v duchu toho sem říkal, že není až tak (ee). Ne- nevidím já, ale, ale to, to je názor můj a jiní můžou mít samozřejmě s ohledem na svůj zdravotní stav jiný názor. Tak já si myslím, že, že to je opravdu velmi slušné s tím naším zdravotnictvím. Asi mě za to někeří nemusí mít rádi, za takový názor, ale tak to vnímám.

Profil:

• Jméno: Pan Pavel
• Věk v době natáčení: 73 let
Zobrazit celý profil

Paní Marie E.  má s lékaři velmi dobré zkušenosti, i když jich v životě tolik nepotřebovala.

Jo. A jaké mátě zkusenosti s lékarmi?

Tak já mám jako, můžu říct, velice dobré zkušenosti. Já mám jednu paní doktorku praktickou, ta mě ve všem vždycky vyhověla, je velice poctivá, svědomitá, když něco člověka trápí, tak hned ho někam prostě pošle, kam si myslí, že ten člověk má jít. A já s ní mám teda dobrý zkušenosti a s ostatními taky. Já jsem je totiž ve svým životě, musím to zaklepat, ale zas až tak nepotřebovala, jo. Že když, že nejsem jo nějakej pravidelný návštěvník lékařů no. Ale nemůžu si na nikoho stěžovat, tak.

Profil:

• Jméno: Pan Marie
• Věk v době natáčení: 71 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé nebyli se zdravotní péčí zcela spokojeni. Důvodem byla většinou špatná zkušenost s řešením jejich vlastního zdravotního problému. V některých případech  negativní zážitky vycházely ze zkušeností péče o jejich blízké. Některým problémům by bylo možné předejít dostatečnou komunikací s pacientem nebo mezi lékaři navzájem.

Paní Marie F. zažila nepříjemné zacházení v nemocnici. Podle ní toho mají zdravotní sestry hodně.

Já nevím, třeba máte zácpy, jako když už o tom mluvím, a teďka vám dají kapky na, abyste to (pauza) mohli a teďka tam máte návštěvy a voni vám tam hodijou toho bažanta jo, tak je to hrozně nepříjemný a oni neodešli. No, to by měl někdo organizovat anebo jak jsem měla tu pánev nebo něco tak píchali injekce a otočte se a já jsem řekla „jo, ale já musím hodně pomale“, takhle se musím, když měním polohu tak mě ty kosti bolijou a tak. Tak mi hodila nohu, píchla mi to takhle a řekla: ,,já chci jít taky na oběd“, a (pauza). Víte že (ee) maj toho asi hodně ty sestry a nejsou přijemný, jako většinou (pauza) no. Tak jsem hrozně chtěla bejt doma.

Profil:

• Jméno: Paní Marie F.
• Věk v době natáčení: 71 let
Zobrazit celý profil

Pan Václav už byl připraven na zákrok, když mu lékař při vizitě řekl, že ho kvůli věku nebudou operovat.

Nemám na nemocnici dobrou vzpomínku, neboť před dvěma lety, na ortopedické klinice ve Fakultní nemocnici, po třech dnech, kdy jsem tam ležel a měl jsem být, měla mně být provedená reoperace, toho operovaného kolena, tak po třech dnech, když už mně dali voblbovačku a nedali snídani, přišla velká vizita a pan primář, když zjistil, kolik mně je roků, tak řek: „Běžte domů, reoperace žádná nepřichází u vás v úvahu.“ Čili mě odepsal, jinými slovy a vyhodil mě z nemocnice domů. Zaplatil jsem za tři dny tři stovky a má úcta.

A to bylo kvůli věku, nebo?

Kvůli věku, ano.

Jenom?

Jedině kvůli věku.

Profil:

• Jméno: Pan Václav
• Věk v době natáčení: 85 let
Zobrazit celý profil

Několik lidí uvedlo, že měli někdy pocit, že s nimi zdravotníci nezacházejí jako s lidmi. Někteří lékaři považují podle nich pacienty spíše za kus nábytku nebo další číslo v pořadí. S obdobným přístupem se setkala paní Denny u mediků, kteří se na výkon svého budoucího povolání teprve připravují. Senioři by uvítali lidštější chování a individuálnější přístup ke svým problémům.

Paní Denny měla pocit, že se přihlížející medici chovali, jako by neexistovala.

Když jsem byla i třeba s těma očima, tak se ke mně chovali vždycky solidně a pěkně. Spíš se mně nelíbilo, jednou když jsem byla s tím jedním okem, tak tam byli medici. A oni to brali jako, že ti lidi, prostě jak kdyby tam nebyli. Rozdávali si bonbóny. A bavili se, jak kdyby v té ordinaci nebyli pacienti. To se mě tenkrát trochu dotklo, ale to asi záleží na každým a musí si na to přijít sám. Jako být takovej neomalenej jo? Já jim to nemám za zlý, když dostali bonboniéru, ať si ju sní. No, ale nemusí to dělat tak, jakože vy tam nejste. A člověk má strach, co s ním budou dělat a oni se tam bavili, já nevim už o čem, o volovinách, a vůbec jim to nepřišlo. Jak kdyby tam člověk neexistoval. Jako kus něčeho, nábytku. Tak to se mě tenkrát, to jsem byla naštvaná.

Profil:

• Jméno: Paní Denny
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Mnoho lidí považovalo za obzvláště důležitou komunikaci, která probíhá mezi pacientem a lékařem. Ta by měla být lidská a empatická.  Někteří lidé měli pocit, že jim mohla být jejich diagnóza sdělena vhodnějším způsobem. Jiní měli pocit, že by se lékaři mohli více zajímat o pacientovy problémy.

Paní Marii F. byl diagnostikován vícečetný myelom, uvítala by šetrnější způsob sdělení diagnózy.

Nejdřív on ten pan primář, když mně to teda našli, tak přišel a řekl: ,,Ha už to máme, máte metastáze“, ale ono to nevystihuje úplně. Metastáze to už je (pauza) a tady toto je vícečetný, ten myelom jako.

Rakovina je to.

No, ale jako, to je více ložisek. Kdežto ty metastáze si představuju teda, že to zachvacuje potom orgány a všechno. Tak to mně nikdo neřekl jak to je teda, ale řekli mě, že mám ten vícečetnej, a že to není totéž jako ty metastáze. (…) Si myslim ten primář mi to nemusel takhle říct, že. Zrovna: ,,Haha, máte metastáze“. No, nemyslim, že je správný to zatajovat. To zas bych nechtěla, ale říct to nějak tak „Asi vás nepotěším“ nebo „objevili jsme teda něco škaredýho“ nebo tak a ne. Von byl rád, že to objevil. Chápete, oni mě posílali na všechny ty různý vyšetření a nevěděli, no.

Profil:

• Jméno: Paní Marie F.
• Věk v době natáčení: 71 let
Zobrazit celý profil

Pan Jan má pocit, že se lékaři v minulosti o pacienty zajímali více. Dnes se během konzultace dívají do počítače a nekladou tolik otázek.
Vzhledem k tomu, že mám v rodině lékařku, tak jedno bych měl, víte, protože něco pamatuju, že. To s ní jsem se jednou, dlouho vo tom nemluvili, protože jsem ji říkal, že co dostali (lékaři) do ruky počítač, tak že je pacient nezajímá. Že voni prostě sem tam se něco zeptají a co člověk neřekne, to nevědí, že. Já si vzpomínám jako kluk eště, to byl takovej rodinej doktor – no to člověk si připadal jak zločinec, když ho vyslýchají. To bylo vyslýchání vyloženě: „Co to a to a tamhle to.“ na všechno se vyslýchal a to si znamená, že. Co dneska doktorovi řeknete to. Takže a všude stejně to je tak, přijďte k doktorovi a vopravdu a je to, co neřeknete, neřeknete.

Profil:

• Jméno: Pan Jan
• Věk v době natáčení: 88 let
Zobrazit celý profil

V některých případech nebyli lidé dostatečně informováni o své diagnóze nebo následcích užívání léků. Někteří si nemohli vzpomenout, jak se jejich onemocnění jmenuje. Několik lidí ale hovořilo o tom, že i když si sami nepamatují názvy svého onemocnění nebo léků, důležité pro ně je hlavně to, že problematice rozumí jejich lékař. V lékaře měli v tomto ohledu důvěru.

Paní Denny dostala od lékařky léky na vysoký tlak, ta ji však neinformovala o tom, že už je nebude moci vysadit.

Tak já jsu jako takovej ten typ „tlak třista z místa“, jo, okamžitě. No, tak se mně trošku zvedl ten horní tlak, tak mně paní doktorka předepsala prášky. Já jsem je pak chtěla vysadit: „Ale to už nemůžete, jak se léčíte na vysokej, tak to už pak musíte brát pořád.“. Jo, tak to jsem byla naštvaná. Tak to beru, že? Každej den prášek na ten vysokej tlak. No a ty ostatní prášky jednou za týden, co mám na ty jiný věci, tak to není jako žádnej takovej problém, abych to brala.

Profil:

• Jméno: Paní Denny
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Pan Radek si nepamatuje názvy svých léků, důvěřuje ale lékařům v jejich předepisování a další péči, kterou mu poskytují.
Můj postoj je ten, že já absolutně věřím tomu doktorovi, ke kterýmu chodím, protože jako já tomu nerozumím. Už kvůli tomu, že jsem to nepotřeboval. Já si třeba nepamatuju ani jména těch různejch prášků a takhle jako. Já, kdybyste se mě teďka zeptala, co beru, tak bych řekl, já bych se musel podívat na tu krabičku prostě. Jsou to první léky, že jo, takže ne. To já myslel, že to, mám prostě důvěru. A řikám, věřim, protože mně, nic jinýho nezbejvá, protože sem se o to nikdy nijak takhle nezajímal, nemám to vzdělání v tomto směru, ani jsem se nepotřeboval sám pro sebe, abych tomu rozuměl jako.
Takže prostě, když mně (lékař) řek: „Já tam mám, jsou tam dobří prostě, já jim věřím.“, řekl že, tak já jsem věřil, a oprávněně, že teda na tý JIPce a vůbec, co tam na tom oddělení, na tom kardio, že jsou to lidi, kte… Když řekli, že zítra půjdu na sál, tak řikali, jestli jim to podepíšu, já řikám: „Tak samozřejmě, já podepíšu vše, tak já vám věřím jako, jinak bych tady asi nebyl.“, že jo. Takže prostě věřím, jo. Protože jako ani, jakej mi dá lék, nemám na to já sám, abych to posoudil.

Profil:

• Jméno: Pan Radek
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé potřebovali dostávat od svého lékaře rady a doporučení ohledně úpravy životního stylu nebo léčby. Ne všichni se však jejich doporučeními řídili. Podle paní Ludmily samotná rada nepomůže, důležitá je totiž také motivace na straně pacienta. Paní Jana ví, že by kvůli potížím se žaludkem a žlučníkem měla mít speciální dietu, ale nedodržuje ji. Uznává, že o svoje zdraví nepečuje tak, jak by měla.

Pan Vašek změnil svůj životní styl po tom, co mu nová lékařka řekla, že potřebuje více pohybu.
Začla trošku řádit cukrovka, že prostě lékařka, možná že naštěstí, ta co mě léčila celý ty léta, skončila, a ta nová mi dala prostě takový ňáký ty mantinely. Třeba životosprávu, pohyb a tak dále, a tak jsem začal obíhat tady ten Hradec, jo. Prostě hodinu a půl, jak se říká ostré nebo usilovné chůze, abych teda jako vydržel. Protože ta první (lékařka), i když byla poctivá, jako všecko se snažila, ale todle jí nenapadlo mi říct, abych teda zvýšil aktivitu. Prostě, když se to zhoršilo, tak mi přidala prášky, no. Kdežto tadleta druhá, ta to vzala hned vod začátku a řekla: „Prostě změnit režim.“ No a to bylo další, no a pak tim teda sem začal prostě chodit.

Profil:

• Jméno: Pan Vašek
• Věk v době natáčení: 74 let
Zobrazit celý profil

Paní Denny věří, i když lékař může pacientovi radit například zvýšit pohybovou aktivitu, nejdůležitější je motivace na straně pacienta.

Tak si myslím, že si to musí každej senior jaksi sám v sobě srovnat. Že ňáký rady vám stejně nepomůžou, když se vám nechce. Buď teda chcete pro sebe něco dělat, nebo nechcete. To vám může radit každej, co chce. Ten řekne: „Doktor řikal, ať chodím. No ale jak mám chodit?!“. No tak zkoušet to, že jo. Třeba to jde pomalu a půjde to. Ono je to těžký, když je někdo vážně nemocnej nebo já nevím. (…) No, tak to si myslím, že pokud člověk nechce sám, tak těžko se vám podaří ho nějak motivovat, jo? Protože člověk není zvíře, který, když mu hodíte kost, tak za ňou letí, že jo? Tak to musí každej sám v sobě, srovnat si to sám sobě v hlavě. Já si myslím, že tak, jak máte manžele, kde jeden chodí a druhýmu se nechce, tak zůstane doma sedět a čte si noviny. Tak nemůžete člověka asi donutit. To by musel sám přijít na to, že je to pro něho potřeba. Vidím jednu pani. Nevím, jestli je po nějaké, buď nějaké mrtvičce lehké, nebo něco. Chodí trochu divně a chodí do lesa, ona dělá procházku a ju tak vidívám, když jako jdeme. Ale ona se u toho tak strašně tváří, že z toho nemůže mět radost. Ona to dělá jako povinnost a to taky není dobře. Asi jí řekli, že musí chodit, aby zůstala. Ale ona se tak hrozně tváří, že mně to přijde až k smíchu. My ju tak jako dycky potkáme, když se křižujem, že. Tak se pozdravíme a ona má vůbec, co dělat, aby odpověděla. Ona je tak sama za sebe, víte, taková, nevím, jak bych to řekla, zapšklá tím, že tady musí jít, nebo já nevím. No tak přijde mně to takový směšný, místo aby měla radost, že svítí sluníčko, v lese je krásnej vzduch, tak jako. Vidím třeba aj tam ti motýli blbnou, tak já z takových věcí mám radost. Prostě umím se na tu přírodu dívat a mám z toho radost a ne, abych to brala jako povinnost, že chodím, aby mě nohy poslouchaly.

Profil:

• Jméno: Pan Denny
• Věk v době natáčení: 66 let
Zobrazit celý profil

Někteří lidé hovořili také o tom, že jim některé aspekty organizace zdravotní péče v České republice nevyhovují. Panu Josefovi se nelíbí rozdělování pacientů do regionů. Pro některé seniory je vzhledem k jejich zdravotnímu stavu problematické chodit na různá vyšetření v různých místech. S dopravou jim pak pomáhá doprovod nebo využívají nároku na odvoz sanitkou. Bylo by pro ně ale jednodušší, kdyby byly jednotlivé vyšetřovny v jedné budově. Pan Jan kvůli nutnosti navštěvovat více míst dokonce přestal chodit na pravidelné kontroly.

Pan Josef by byl pro změny v systému rozdělování pacientů dle regionů. Sám musel tento problém řešit v souvislosti s péčí o svou nemocnou ženu.

Co by se nemělo změnit v tom systému nebo přístupu lékařů?

Takhle, co by se mělo změnit? Rozlišování nebo zařazování pacientů do regionu. Protože buďto je to teda pacient, kterej  vyžaduje určitou péči, a pak je potřeba aby mu byla poskytnuta, tam, kde je, kde se nachází, kde teda se přišlo na to, že je nemocnej, nebo něco jinýho, je to úraz a ne teda zařazovat podle regionu. „A vy nespadáte k nám a tak teda pojedete o dvě stě kilometrů dál a tam by vás měli vzít.“ To se mně stalo teda s manželkou, když byla počátečně vošetřována, léčena teda v (nemocnici), kam jaksi spádově jsme patřili. Ovšem pak ta její nemoc vyžadovala odbornější zásahy léčení, tak teda byla přeřazena na kliniku a tam, po nějakých těch hospitalizacích, a jak bych to řekl, po voperacích, ji bylo řečeno, nebo respektive mně, protože manželka na tom byla velmi špatně, že teda, ji už nemůžou dál jaksi léčit ne té klinice, že spadá do jinýho regionu, takže ji převezou. Já osobně jsem neviděl důvod, proč by teda ji měli převážet, protože buď je teda nemocná tak ji budou ji léčit tam, kde jí teda operovali a kde by jí měli jaksi pomoct. No a když jsem jim teda řek, že pokud to berou takhle a podle regionu, tak, že není problém, abych teda manželku přihlásil do bydliště (ve městě kliniky), protože tady mám teda barák a to je otázka dvou hodin, co bych teda oběhl oboje teda jak městskej úřad (ve městě současného trvalého pobytu), tak teda ve (městě kliniky) a je to teda zařízený. Takže to teda jaksi nechci říct, uznali, ale přestali trvat na tom, že by ji měli převízt. Ale za tři dny mi řekli, že si ji můžu vzít domů, teda domů nebo do LDN. Protože jako na tom nebyla dobře.

Profil:

• Jméno: Pan Josef
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil

I když lidé svým lékařům většinou důvěřují, podstupují někdy pro jistotu kontrolní vyšetření u jiných odborníků. Někdy chtějí ověřit vhodnost léčebného postupu nebo správnost diagnózy, jindy předejít zbytečným finančním nákladům.

Pan Radek si pro jistotu nechal vyšetřit chrup u dalšího nezávislého odborníka, aby měl jistotu, že jeho zubařem navrhovaný a zároveň finančně náročný postup je správný.

Jedenkrát něco jinýho bylo, prostě jsem měl takzvaný americký můstek, vod staršího pana doktora, který už je v penzi. Zdravý zuby, ale prostě jako naprosto zdravý zuby, ale parodentóza prostě, což von říkal: „Kdo má zdravý zuby, dostane parodentózu prostě a stejně mu vypadají.“ No a zlomil sem si ten, ten můstek jako, no. A pak jsem si myslel, že se to dá vopravit a teďka, co chodím, ten doktor říká, že né. A ono to dneska stojí peníze ty zuby, tak sem si šel prostě, vyjednal zase přes toho kamaráda, co on chodí, asi za šest stovek, aby mi udělali prostě jako jenom prohlídku, jak by to dělali voni. Potvrdili mi, že by postupovali stejně, jak mi to navrhujou, tak se, řikali: „Samozřejmě, no, tak jdeme na to.“ Jo. No. To bylo jediný, co sem si, co sem si nechal prostě tak nějak jakože, tam šlo vo nějaký tu, nějakou tu tisícovku, takže prostě.

Tak to bylo lepší si ověřit.  

Nó, tak to když vám novej můstek stojí už přes tisíce. No. Takže prostě, řikám, věřím prostě a nepřemejšlím vo tom, jestli… protože to nemá cenu, si myslim. Víte? Jako protože, pokud tomu nerozumím, tak věřím tomu, kdo to vystudoval a kdo tomu rozumí a dosáhl nějaký tý úrovně, že dělá na tý klinice, jo.

Profil:

• Jméno: Pan Radek
• Věk v době natáčení: 67 let
Zobrazit celý profil



Copyright © Hovory o zdraví 2014 - 2019, všechna práva vyhrazena.     |       Webdesign studiolkm.cz