Aleš na základě vlastní zkušenostipopisoval, že včas rozpoznaná a léčená borrelióza není nic hrozného.
P: Já v té první fázi, nebo v jaké to bylo, tak si myslím, že vlastně to ani nic zas až tak hrozného není. Nebo aspoň tak já jsem to… Já z toho mám takový pocit, a i co jsem četl, tak mně to tak přišlo, že se zas až tak moc neděje.
T: Jo, super. To je taky pro nás cenné právě. Protože kolikrát na internetu se objevujou takové různé hororové scénáře…
P: Právě, to tam selhání nějakých orgánů a takové… Vím, že jsem z toho tam se dočetl. Ale já si myslím, že to už musí člověk nechat zajít hodně daleko.
T: A je něco, co byste teda vzkázal lidem, kteří s nějakým problémem přijdou k doktorovi, udělají se ty krevní testy a teď se čerstvě dozvěděli, že mají borreliózu, že to, co v té krvi našli, je borrelióza? Vzkázal byste jim něco nebo doporučil byste jim něco?
P: Jako skrz ty webovky, nebo já osobně?
T: Vy osobně za sebe.
P: Já osobně… Pokud to nemají nějaké hodně rozjeté, tak bych jim asi vzkázal, že to nic hrozného není. Že pár dnů nebo týdnů budou brát antibiotika a pak snad už to bude dobré.
T: Změnil se třeba po těch borreliózách nějak váš přístup? Třeba, já nevím, používáte víc nějaké repelenty nebo prohlížíte se třeba víc, když přijdete z lesa, nebo tak všechno necháváte volně plynout?
P: Nechávám to volně plynout. Ty repelenty občas používám, když jdeme někam na houby nebo do lesa opékat a tak. Ale pokaždé, když bych se hnul do přírody, že bych se stříkal, to ne.
Aleš na základě vlastní zkušenostipopisoval, že včas rozpoznaná a léčená borrelióza není nic hrozného.
Máriovi pomáhala zvládnout nemoc maminka – vzala ho na testy a starala se o něho, když musel ležet. Vedle toho mu svědčily i návštěvy kamaráda, které mu pomáhaly přijít na jiné myšlenky.
Tomáš N. zkoušel meditace, které podle něho člověka z borreliózy samozřejmě nevyléčí, ale pomohou s celkovým zklidněním.