Mnoho lidí, se kterými jsme mluvili, uvádělo, že se již nemohou spolehnout na svou paměť tak, jako dřív. Většina z nich považovala občasné zapomínání za přirozenou součást stáří. Někteří lidé doposud problémy s vybavováním nebo zapamatováváním nezaznamenali. Lidé hovořili o tom, jaké problémy s pamětí mívají a jak je prožívají.
Protože mírnější problémy s pamětí lidé považovali za známku běžného stárnutí, která se projevuje i u jejich vrstevníků, nevyhledávali kvůli nim lékařskou pomoc. Někteří lidé zatím žádné změny ani nezaznamenali. Paní Alena říkala, že je její paměť pořád docela dobrá, sem tam něco zapomene, ale ne víc, než za mlada.
Paměť jako trošku už mě selhává, už prostě si nepamatuji tolik, jo. Něco si někde dám, nenajdu to samozřejmě, dám to úplně jinam a prostě paměť už není taková, jak bývala no. Já jsem nikdy nebyla nějak šikovná (smích) třeba nebo tak, ale teď je to horší. To můžu říct jako. Ale zase to není nějaký vážný úplně. Že bych třeba musela vyhledat pomoc lékařskou, zatím ne. Tak třeba se- se to časem zhorší, že, ale zatim to je tak v normálu.
• Jméno: Paní Marie E.
• Věk v době natáčení: 71 let
• Zobrazit celý profil
No tako, a že už aji víc člověk zapomíná, že už musí rozmýšlat víc. Kolikrát třeba pro pro jednu věc zajde aji třikrát než si vzpomene, že už v tejto věci je to takové pomalejší ano.
Ale no říkám, to je ale to má jako každý co si jako se stejně starýma tak vykládáme a to, tak já myslím, že to máme všichni stejné, tak.
.
• Jméno: Paní Jiřina
• Věk v době natáčení: 73 let
• Zobrazit celý profil
Jako (smích), že to pálí nebo nepálí. Člověk si kolikrát nemůže vzpomět na jméno nebo nějak tak tak takové, taková ta běžná zapomnětlivost, víte tak to to- no, jo, tak dřív to pálilo okamžitě. Ano, dost teda mně to pálívalo, no teď už ne. Teď už opravdu ne. Ve dvaaosmdesáti letech už to nepálí. Už se kolikrát zarazím, jestli jsem něco řekla dobře nebo ne. Pravda, ano. Tak aby se člověk víc hlídal. (smích). Eště tak ano.
• Jméno: Paní Ludmila
• Věk v době natáčení: 82 let
• Zobrazit celý profil
Senioři nejčastěji uváděli problémy se zapamatováváním či vybavováním jmen nebo slov. Stávalo se jim, že zapomněli, co chtěli právě udělat – nemohli najít brýle, vybavit si, co chtěli říct, kam chtěli jet, nebo co potřebovali koupit. Tyto lehčí problémy s pamětí byly velmi časté a některým seniorům velmi nepříjemné. Aby se senioři bránili těmto opomenutím, dělali si někteří z nich poznámky do speciálních bločků. S problémy se také snažili bojovat doplňky stravy. Pan Václav na paměť užíval aloe vera. Aby si paměť trénovali, luštilo hodně z nich křížovky nebo se věnovali podobným aktivitám, které bystří mysl (více v sekci Učení a trénink paměti).
No zapomínám, zapomínám, to je horší. Nejhorší je to jména, je to zajímavý, že třeba tak jako děj nebo tak to si člověk jako vybaví nebo situaci, ale jména jsou hrozný. Tak jsem si zavedl notýsek, máme ho se ženou, protože někoho potkáte, bavíte se s ním, víte kdo to je, jak se jmenuje, si nevzpomenete. No tak samozřejmě to dva dni vrtá v hlavě a najednou to vyběhne, tak máme zavedený notýsek, kde si to napíšeme a už máme těch jmen pár no. Je to hrozný, ale je to tak.
• Jméno: Pan Karel
• Věk v době natáčení: 67 let
• Zobrazit celý profil
Protože syn a snacha se dobře vo mě starají, chodí vobá do práce a zase mně sem dají ke mně, než se jako vrátí, tak mně dají jako takový pomocnice, víte, mám u sebe, vždycky každé deň nějakó, to je vod toho, jak se to řekne, teď si nemožu vzpomenót, no vod (mm) jejda, to si teď nevzpomenu, ale já za chvílu si vzpomenu. Je tam, taky má vnučka tam pracuje, v Třebíči, dívejte, já.
• Jméno: Paní Jiřina A.
• Věk v době natáčení: 91 let
• Zobrazit celý profil
Já jsem zaregistroval v poslední době, že se mně začíná vo mně vo mně začíná taková ta stařecká demence, jsem si to nikdy nemoh jaksi přestavit co to je, ale zapomínám. Mnoho zapomínám.
Zapomínáte co, co se stalo v minulosti, nebo zapomínáte kde jste si dal klíče?
Ale všeobecně jaksi. Já když třeba jdu si do města něco koupit nebo tak, tak já si to musím napsat na papír, jinak bych stejně si přines něco jinýho no.
Tohle opravdu jaksi začíná, to není to ještě tak zlý no, ještě vím, kde bydlím, trefím domů, to jaksi zatím jde dobře, ale ale jinak jména. Já mu řeknu, vedle mě bydlí soused, já chodím denně vokolo, ale když by se zeptal „jak se jmenuju“, tak nevím. Spíš křestní jména jo, tak ano, ale jméno tady znám pár lidí za 5 let. Jménem teda, no. Křestním jménem třeba ně- víc no, ale ale jako normálním jménem moc, my tady mluvíme vo lidech jako já nevím co, nevím kdo to je, dokud ho neuvidím že, tak samozřejmě, že ho znám, tady zase není tolik lidí, že.
• Jméno: Paní Jan
• Věk v době natáčení: 88 let
• Zobrazit celý profil
Lidé měli problémy spíše s krátkodobou než s dlouhodobou pamětí. Vybavují si tedy, co prožívali před 50 lety, ale nemohou si vzpomenout, kam položili brýle před několika minutami nebo co četli předchozí večer. Dříve si také mohli vzpomenout okamžitě na mnoho různých informací, dnes je pro ně vybavování náročnější. Na vybavovanou věc nebo myšlenku si často vzpomenou až ve chvíli, kdy ji nepotřebují.
Pamatuju si, co bylo za války, když mi bylo šestset- šest let, a nepamatuju si, co bylo včera. (smích) Taková běžná věc je to, no, jako všichní, třeba se to, se mi to vybaví, ale v momentě, kdy to potřebuju, tak prostě je, je mrtvo, nevím. A některý věci samozřejmě vypadnou úplně, že vůbec nevím, že se staly, to jako. Je to tak, no.
Takže jako z tý paměti tam jakoby něco úplně vypadává?
No jistě, některá ta krátkodobá paměť prostě nezaznamená některý věci vůbec, anebo to vypadne. Voni se třeba vybaví zase za jiný situace, po čase najednou si člověk uvědomí – dyť to tak, tak bylo, ale v momentě, kdy to potřebuju, tak to nevím, no.
• Jméno: Paní Vašek
• Věk v době natáčení: 74 let
• Zobrazit celý profil
Já si nedokážu vzpomenout, jo, třeba já něco dělám a najednou chci něco říct, a vokno. Vokno a vokno. Já to teda svádím a myslím si, že já jsem měla asi 22 anesteziíí, takže jako já věřím, že ten mozek je poznamenanej tím.
A to vykládáte náký, a to vykládáte náký príběh a odrazů nemohete dopovedať?
Ano, no. Já si nemůžu vzpomenout třeba, to ne, ano taklek jo, příběh, nebo já nevím, já hodně čtu, ale já čtu a já bych vám ráno nedokázala říct, co jsem četla večer. A dlouho by mně to trvalo než by sem si vzpomněla, jako co čtu. Jo, zajímavý ty křížovky to mi nedělá problém, jo. Ale taklek s někým hovořím a najednou úplně musím to převálcovat na něco jinýho, protože nevím, co jsem chtěla dopovědět.
• Jméno: Paní Marie C.
• Věk v době natáčení: 66 let
• Zobrazit celý profil
V souvislosti se zapomínáním prožívali někteří senioři negativní emoce. Někteří měli strach z možného propuknutí Alzheimerovy demence nebo z toho, že jejich problémy zaznamenají jiní lidé. Obavy ze zhoršení stavu nebo demence měli více lidé, kteří se ve svém okolí setkali s někým, kdo tímto onemocněním trpěl. Paní Marie C. hovořila o tom, že si její příbuzní myslí, že zhoršení paměti „hraje“, to jí bylo velmi líto. Někteří lidé se cítili lépe díky tomu, že věděli, že jejich vrstevníci jsou na tom podobně. Paní Alenu také uklidňovaly její děti, které jí říkaly, že také občas něco zapomenou a že je to normální.
Jo. Já se chcem zpytat, změnilo sa něco s vašim paměťou, například ste hodně
Hodně.
A v jakom smysle?
Ztrácím jí. A jsem si toho vědoma, a a vadí mně, že to ostatní vidí. Každej mně říká, že si toho nemám jako všímat, ne že voni si myslijou že to hraju, ale já to nehraju. To mě štve, strašně.
S tou pametou nerobíte nic?
Nerobím. Nerobím a dokonce snacha mě jako že mě zlobila. Až sem z toho byla špatná, že mě, že má známou, jako která dělá na tady někde má ordinaci, že má, že je psycholožka a že si se mnou popovídá, a já říkám „a proč?“ „No víš a, vona zjistí jestli“, a já říkám, „a proč bych tam šla? Protože zapomínám, no to se stane“, ale vona říká, „ale vona zjistí, jestli si to nevymýšlíš, jestli si z nás neděláš srandu nebo je to fakt.“ Říkám a jak to může poznat. No, tak já nevím, tak jestli mi bude dávat ňáky testy nebo opravdu nevím. Tajito to mě strašně vadí no.
Že čo?
No, že zapomínám. No, ale já si myslím, že si na to moc myslím, že kdybych asi o tom nemluvila tak, no ale já nevím já si myslím, že to každej na mě pozná. Jo, že se zarazím, že nevím jak dál, když chci něco říct, jo. To mi vadí.
• Jméno: Paní Marie C.
• Věk v době natáčení: 66 let
• Zobrazit celý profil
No, a tak jo a tak to jsem vám chtěla říct, že kolikrát takhle jak se vykládá o všem možným, jo a teďka chceme říct něco a teďka, nějaký jméno, jo třeba, jak on se jmenoval, a teďka všichni vzpomínáme (smích), takže já dycky su tak ráda, když si taky druzí nemůžou na něco vzpomenout, protože (smích) to je strašně dobrý, protože to si řekne člověk „no tak nejsu úplně tak blbá, jsou aji taky ostatní a mladší kteří si nemůžou vzpomenout, že“, takže.
• Jméno: Paní Eva
• Věk v době natáčení: 76 let
• Zobrazit celý profil
Paměť myslím si, že to pořád ještě funguje tak, jak to fungovalo, jo, že sem tam něco zapomenu, ale pak si řeknu, to je vlastně, kluci mi řeknou „mami, my taky zapomínáme tohle anebo“, myslím si, že to je pořád ještě takový ještě na slušný úrovni ta moje paměť.
• Jméno: Paní Alena
• Věk v době natáčení: 65 let
• Zobrazit celý profil