Petr K mluvil o tom, jak byl proces získávání asistenta náročný.
Petr K
- Věk dítěte v době rozhovoru: 15 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 2 roky
- Věk rodiče v době rozhovoru: 41 let
Textová verze
P: Ona bývala strašně unavená, to bylo u ní dost citelné, zaprvé neudržela pozornost, zadruhé byla strašně unavená. My jsme vyřizovali asistenta, o kterém nám vždycky říkali celý život všude, že to nebude problém. Pak se změnila legislativa a najednou byl problém, protože na asistenta měly nárok jenom děti s určitým jiným postižením. Nakonec teda – protože říkám, člověk musí mít asi ostré lokty a ramena – se to vyřídilo všechno, asistent se vyřídil. A protože to bylo až od poloviny roku a celkově to bylo, říkám, hektické, únava, jedno s druhým, tak jsme se domluvili s učitelkou, že si zopakuje ten první ročník, aby chytila pořádně základy. Takže nastoupila normálně do školy a pokračovala s asistentem, takže nějak jede.
Další zkušenosti:
Andrea oceňuje lidský přístup pedagogů, kteří epilepsii neberou jako problém.
Petra byla s přístupem pedagogů spokojená.
Michaela má zkušenost s rozdílným přístupem učitelů k dětem s epilepsií.
Lenka je velice spokojená se změnou školy, její syn v ní roste.
Petra36 si myslí, že v normální třídě by byl její syn nešťastný.
Irča vytvořila učitelům notýsek s návodem „Co dělat, když…“.
Petr K mluvil o tom, jak byl proces získávání asistenta náročný.
Pro Martina bylo náročné hledání vhodné střední školy pro jeho syna.
Dceru Míšipodhradí při záchvatu učitelé odnesli do soukromí.
Lucie vnímá nařízení o schválení podání léku lékařem v případě záchvatu jako neprospěšné.
