David popisoval vícero bezpečnostních opatření, která doma zavedli.

---

David

• Věk dítěte v době rozhovoru: 4 roky
• Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 1,5 roku
• Věk rodiče v době rozhovoru:  31 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

T: Zavedli jste třeba doma nějaká bezpečnostní opatření?

P: Moc. To asi by člověk udělal i u zdravých dětí, většinu těch věcí. Samozřejmě všechny pacičky na rohy a odstranění většiny těch klouzavých věcí, všechno přivrtat a zábrany na všech schodech. Celá kuchyň je vystěhovaná až od ramen nahoru, to asi jsou takové ty věci, které spíš budou kvůli dětem, jako opatření. Ale je pravda, že u některých věcí je to takové, že kvůli třeba tomu náhlému pádu a takhle, tak je člověk opatrnější. Třeba i některé ty zábrany na schodech by asi člověk úplně nepotřeboval na moc dlouhou dobu, třeba do dvou let věku toho dítěte, ale já si myslím, že my už to nebudeme sundávat. Člověk je víc opatrný, protože si vždycky představí, že třeba dvě zdravé děti, tak ty by akorát možná i spadly ze schodů, když se budou šťouchat nebo když nebudou poslouchat a takhle. U toho syna je to takové, že tam člověk vždycky přemýšlí, co kdyby, a navíc to stejně nedomyslíme nikdy. Protože už stál v hodně špatných situacích, někam vylezl a tak, a teď člověk nemůže na něj ani zakřičet, protože ve chvíli, kdy zakřičí, tak to může být velká míra stresu a mohlo by to ten záchvat v tu chvíli vyprovokovat. Takže samozřejmě člověk chodí neustále kolem oken a přemýšlí, kolik klik, zarážek a západek by tam ještě přidělal, kam všude dát ještě pro jistotu sítě, protože jak to dítě roste, tak vlastně… Syn uvažuje podobně asi jako dcera, co se týká toho, co by ho napadlo, co by chtěl dělat, v těch dvou letech, ale fyzické schopnosti má samozřejmě na velmi dobré úrovni toho čtyřletého dítěte, takže vyleze kamkoliv.