Jitka popisovala faktory, podle kterých značku kochleárního implantátu vybrali.
Začali jsme porovnávat parametry, výběr se nám zúžil na dva typy a konečné rozhodnutí nechal manžel v podstatě na mě. Vybírali jsme jednak podle vzhledu, byť se říká, že vzhled je až na posledním místě, ale pro nás byl i způsob provedení důležitý − porovnávala jsem, jak velký je procesor, zda není moc široký, aby měl nízký profil a synovi na hlavě co nejméně odstával, kvůli nasazování čepice, helmy apod. Pak jsme chtěli samozřejmě nějakou odolnost procesoru, která je ale více méně srovnatelná u všech zařízení. Další parametry, jako výdrž, kapacita baterií, byly taky docela srovnatelné, a tak jsme se zaměřili na srovnávání vnitřní části zařízení, jelikož ta se měnit nebude, a tam jsme hledali rozdíly. Líbila se nám například jedna značka, kde je elektroda nejdál na sluchové dráze. Na jiných parametrech si zase zakládá jiná značka – má zase více elektrod. Nejsme schopni úplně tomu rozumět, jak ta technologie funguje. Mně se líbilo, že procesor má nízký profil a nebude problém s čepicemi. Pokrok jde směrem procesorů i cívky v jednom – směrem jedné „placky“, takže dítě bude mít větší možnost výběru v budoucnu.
Vnitřní vybavení, flexibilita, délka cívky a poměrně vysoká odolnost vůči magnetické rezonanci, u toho sice těžko říct, co od toho čekat, ale asi nás to nemine, tak to byl pro nás taky důležitý faktor. A taky jsme zvažovali fakt, aby se u daného zařízení nemuselo při operaci příliš masivně vrtat do kosti, to jsem nechtěla.