Podle Ondřeje by se lékaři měli orientovat i v oblasti pedagogiky a techniky, aby byli schopni pojmout a vysvětlit celou problematiku sluchové vady.

---

Ondřej

• Věk v době rozhovoru: 28 let(Ondřej), 3 roky (dcera) 
• Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
• Sluchová ztráta dítěte: těžká
• Kompenzační pomůcka: sluchadla

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Kompenzace vady sluchu je velmi komplexní, člověk by měl být technik, aby věděl, co je sluchadlo a jak se nastavuje, měl by být současně doktor, aby rozuměl audiologii, struktuře ucha. A taky by bylo dobré, kdyby byl trochu i pedagog, protože kupa doktorů-audiologů je schopná říct „neučte děti znakovku, vždyť se nenaučí mluvit.“ A to už je kolikrát dokázané, že to není pravda, a sami jsme si vyzkoušeli, že dcera znak plynule opustí. Mně přijde, že doktoři jsou často zabednění v tom, že jsou doktoři, a nechtějí se pohnout ani směrem pedagogiky, ani směrem techniky, a přitom nastavují sluchadla. Jak ale může nastavovat sluchadla někdo, kdo neví, jaká je definice decibelů, kdo neví, co jsou to kanály ve sluchadle. To je, myslím, veliký problém a to mi právě vadilo. Myslím si, že u sluchadel by to klidně mohlo probíhat tak, že je u toho i nějaký inženýr, když doktor nemusí nebo nemůže všemu rozumět. To mi připadá jako velký problém, že je to hodně komplexní a ten doktor ani nezvládne pojmout všechno. Proto si i myslím, že to seznámení s tím problémem by nemusel dělat doktor, že to může dělat nějaký absolvent specky, který má logo-surdo a ví o sluchovém postižení často mnohem víc než doktor. A pak je tu taky problém těch sluchadel, výběru a nastavování, aby někdo těm lidem trošku řekl, o co jde, co jsou to kanály, decibely atd.