Aleš ocenil práci profesionálů a doporučil spolupráci, respekt a empatii.
Aleš
- Věk v době rozhovoru: 52 let (Aleš), 3,5 roku (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: střední
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
P: Lékařům a odborníkům. Jejich práce si velice vážím. Je to práce opravdu hodně náročná, zejména proto, že ne všichni rodiče jsou stejní, mají na věc různé názory, dochází k výměně názorů a nemusí se vždy hned najít kompromis, respektive závěr. Zde je hlavně důležité, aby to bylo ku prospěchu dítěte, za přispění rodičů, lékařů, specialistů, ale i dalších pracovníků, speciálních pedagogů a logopedů tak, aby to vedlo k tomu, že se dítě bude opravdu vyvíjet. Vím, že je to někdy hodně složité, protože nastalé podmínky tomu moc nepomáhají a jsou tu také podmínky rodinného prostředí a dále to, že rodiče musejí vydělávat peníze na živobytí. To znamená, že jde o to, abychom se mezi sebou respektovali. A k tomu bych možná ještě požádal o empatii. Myslím tím vcítit se do role rodičů, když jednají s lékaři, protože někdy je pro ně přínosnější spíše určité citlivé vyjádření − i když závěr takového sdělení může být krutý, měl by se lékař snažit najít takovou formu podání informace, aby to rodič dokázal dobře zpracovat a vedlo to k tomu, že rodič pochopí situaci a dokáže na ni poté reagovat, ne agresivně, ale naopak také citlivě, a uvidí, že jedině společnými silami to zvládnou.
Další zkušenosti:
Aleš ocenil práci profesionálů a doporučil spolupráci, respekt a empatii.
Ondřej vzkazoval odborníkům, aby navzájem spolupracovali a využívali mezi sebou zpětné vazby.
Katka sdílela zkušenost, že by rodičům měli lékaři více naslouchat.
Lída hovořila o tom, že by některé věci potřebovala ještě více dovysvětlit, aby je dokázala lépe vstřebat.
Šárka vzkazovala lékařům, aby každého brali jako svého prvního pacienta a v případě potřeby ho poslali k jinému odborníkovi.
Lenka by byla ráda, kdyby se zdravotníci snažili ke každému pacientovi přistupovat jedinečně.
Podle Ondřeje by se lékaři měli orientovat i v oblasti pedagogiky a techniky, aby byli schopni pojmout a vysvětlit celou problematiku sluchové vady.
Martina C. doporučovala lékařům, aby diagnózu sdělovali klidně a empaticky.
Michaela varovala před planým ujišťováním.
Jindřišce chyběly informace, na jaká vyšetření ještě zajít, aby se dozvěděla o sluchové vadě svého dítěte více informací.
Jan by byl rád, kdyby nemusel v čekárnách s malým dítětem čekat na kontrolu tak dlouhou dobu.
Gábina vzkazovala pedagogům, že některé věci se musí dětem se sluchovou vadou říkat vícekrát a jiným způsobem.
Bára pedagogům doporučovala navázat spolupráci s rodinou dítěte se sluchovou vadou a ujasnit si kompetence obou stran.
