Katka v šesti letech prodělala borreliózu. O několik let později přišly další zdravotní potíže.

---

Katka

• Věk v době rozhovoru: 20 let
• Věk v době diagnostikování: 6 a 11 (onemocněla LB opakovaně)
• Absolvovaná léčba: Standardní antibiotická, alternativní, doplňková

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Pak za nějakou dobu, za pět let třeba – myslím si, že to tak nějak bylo –, tak jsem měla mononukleózu, kterou mi doktoři zanedbali, a tím pádem, jak jsem měla tady tuhle infekci, nebo nějakou tuhle nemoc v těle, tak ta borrelióza se asi na to zase uchytla a vylezla. Takže se mi to rozjelo úplně neskutečným způsobem, měla jsem napadená játra, slezinu, všechno možné, jsem musela i rok držet jaterní dietu. Ale ta borrelióza, pořád tomu nikdo nevěnoval takovou pozornost. Jsem dostala antibiotika, tím se to vyřešilo pro ně, a takhle to bylo vlastně jakoby celé.No, a pak už se na to nabalovalo, všechno možné, hlavně teda močák. Nebo močák… Já tomu říkám močák, ale prostě úplně šílené problémy s tady tímhle. Je to teďka už nějakých šest let, co s tím bojuju, a už za těch šest let jsem do sebe narvala ani nevím kolik antibiotik. Každý měsíc jedny, dvoje antibiotika a tím je to vyřešené vlastně. Měla jsem problémy i se střevy, kdy jsem byla na dvou kolonoskopiích, byla jsem na cystoskopii, většinou proběhlo všechno v pořádku, se to uzavřelo, že nic. U toho močáku vždycky mě to chytne, takový jak palčivý zánět. Je to úplně stejný příznak, tak se mi na to dala ta antibiotika, tím se to jakoby uzavřelo. A doteď nevím, co se mnou je. To vždycky někdo si myslí, že, já nevím, by to mohla být endometrióza, nebo jak se tomu říkalo. Tak mně na to dali prášky – ani to nikdo nepotvrdil –, takže já jsem brala nějaké hormonální prášky na to. Pak se zase řeklo, že to není tohle, zase že to může být něco jiného. No, a nakonec to dopadá tak, že mě posílají k psychologovi, doktoři, a nikdo neví, co s tím. Teď teda momentálně jsem měla problémy zase, že se mně motala hlava, byla jsem unavená, taková ta klasika, a pan doktor nevěděl, co s tím. Mě napadlo, že by to zase mohla vylézat ta borrelióza, tak jsem se ho na to zeptala. On mně na to udělal testy a samozřejmě se to zase potvrdilo. Takže vlastně na moje vyžádání se teprve na to zase dělaly testy. A teď teda momentálně poslední měsíc to je tak, že jsem měla takové stavy, kdy jsem neslezla z gauče, z postele. To jsem jenom ležela, škubalo mi tělo, bylo mi zle, bolelo mě břicho, hlava, motala jsem se – takže úplně šílené stavy. Ale nejhorší na tom je, že když to řeknu doktorovi, tak mně dá, já nevím, prášky na bolest, prášky na deprese, na úzkosti a tím se to uzavře. Ale nějaký ten problém, to nikdo vlastně neřeší. Jsem chodila i na autovakcínu na ten močák, na nějaké ty bakterie, na dvě jsem chodila, ty mi nepomohly vůbec. A pak jsem slyšela od urologa, že bych se s tím měla naučit žít, s těmi bolestmi. To nevím, ve 20 jestli tohle někdo chce slyšet úplně. Ono je toho strašně moc, mě teďka nenapadá všechno, co bych tak mohla říct, ale je toho hrozně moc. I kožní problémy, co jsem měla, s očima jsem měla velké problémy. Jeden den se mi začala motat hlava a najednou jsem přestala vidět, rozostřovalo se mi to, měla jsem různé skvrny před očima. Tak jsem jela na pohotovost, a nic prostě, v pořádku, všechno dobré.